Teplice

17. října

 

 

Mezigenerační předávání tradic, jako je získávání potravy či dialekty ve zpěvu, známe i u některých lidoopů, kytovců nebo ptáků. Sociální učení u člověka však umožnilo rozvoj kultury, která nemá v přírodě obdoby. Ve čtvrtek 17. října o tom na hvězdárně v Teplicích pohovoří etolog prof. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D. z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Národního ústavu duševního zdraví.

Ponoříme se do hlubin oceánů a prožijeme fascinující setkání se zubatými rybami s obříma očima. Jak vlastně ryby v této hlubině vidí? Má smysl adaptovat se v zóně s minimem světla? A umí tyto ryby něco unikátního, co neznáme od jiných obratlovců? O tom bude ve čtvrtek 10. října v ústeckém muzeu povídat zooložka Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D. z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Mgr. Jana Maříková Kubková, Ph.D.

Archeoložka

 

Je vedoucí oddělení archeologie středověku Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a vede také pracoviště na Pražském hradě. Specializuje se na pozdně antickou a raně středověkou sakrální architekturu, středověké stavební technologie a dějiny archeologie.

V rámci několika projektů se zabývala nebo dosud zabývá církevní architekturou Pražského hradu a velkomoravských Mikulčic a také tradičními vápennými technologiemi historických staveb a jejich využitím v současnosti. Účastnila a účastní se i zahraničních projektů Corpus architecturae religiosae europeae (IV-X saec.), AREA nebo Cradles of European Culture, jako hlavní kurátorka uvedla jednou v České republice a třikrát na Slovensku mezinárodní výstavu Dědictví Karla Velikého.

Podílí se na výzkumu kostela sv. Juraja v Kostolanech pod Tríbečom na Slovensku s unikátními nástěnnými malbami a také na postupně vydávaném Archeologickém atlasu Pražského hradu. V letošním roce vychází pod jejím vedením monografie o katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, na které se podílí 17 autorů z řad archeologů, historiků, kunsthistoriků a historiků hudby a liturgie.

Podílela se i na přípravě archeologické části stálé expozice o dějinách Pražského hradu Příběh Pražského hradu, která je na Hradě dodnes k vidění a ve spolupráci s kolegy z Pražského hradu připravila výstavu Obnova Pražského hradu mezi lety 1918 a 1929, věnovanou archeologickému a stavebně-historickému výzkumu Pražského hradu ve 20. letech 20. století a jeho rekonstrukci pro sídlo prvního československého prezidenta.

Foto: archiv Jany Maříkové-Kubkové

bitcoin cz, tvorba webových stránek Liberec: jezek-web.com