15.08.2024
18.07.2024
Nano-Atto – na velikosti a rychlosti záleží aneb Proč potřebujeme rychle měřit v nanosvětě?
Vesmír nás fascinuje nejen svojí krásou, ale zejména rozlehlostí: jednotlivé objekty často dělí mnoho astronomických jednotek prázdného prostoru. V rámci Café Nobel, které bude ve čtvrtek 18. července hostit hvězdárna v Teplicích, se spolu s doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem ponoříme do naprosto odlišného světa. Mohli bychom jej označit za protipól vesmíru, neboť vzdálenosti mezi jeho „obyvateli“ je na první pohled naprosto zanedbatelná.
Je vedoucí oddělení archeologie středověku Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a vede také pracoviště na Pražském hradě. Specializuje se na pozdně antickou a raně středověkou sakrální architekturu, středověké stavební technologie a dějiny archeologie.
V rámci několika projektů se zabývala nebo dosud zabývá církevní architekturou Pražského hradu a velkomoravských Mikulčic a také tradičními vápennými technologiemi historických staveb a jejich využitím v současnosti. Účastnila a účastní se i zahraničních projektů Corpus architecturae religiosae europeae (IV-X saec.), AREA nebo Cradles of European Culture, jako hlavní kurátorka uvedla jednou v České republice a třikrát na Slovensku mezinárodní výstavu Dědictví Karla Velikého.
Podílí se na výzkumu kostela sv. Juraja v Kostolanech pod Tríbečom na Slovensku s unikátními nástěnnými malbami a také na postupně vydávaném Archeologickém atlasu Pražského hradu. V letošním roce vychází pod jejím vedením monografie o katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, na které se podílí 17 autorů z řad archeologů, historiků, kunsthistoriků a historiků hudby a liturgie.
Podílela se i na přípravě archeologické části stálé expozice o dějinách Pražského hradu Příběh Pražského hradu, která je na Hradě dodnes k vidění a ve spolupráci s kolegy z Pražského hradu připravila výstavu Obnova Pražského hradu mezi lety 1918 a 1929, věnovanou archeologickému a stavebně-historickému výzkumu Pražského hradu ve 20. letech 20. století a jeho rekonstrukci pro sídlo prvního československého prezidenta.
Foto: archiv Jany Maříkové-Kubkové
![]() ![]() ![]() |
© 2012 UJEP |