Teplice

16. září

 

 

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

RNDr. Petr Mixa

Geolog

V roce 1984 absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor ložisková geologie, a hned po studiích nastoupil do Ústředního ústavu geologického, dnešní České geologické služby. V letech 1984 – 2004 se věnoval ložiskové prospekci rud zlata, mědi, olova a zinku v Jeseníkách a základnímu geologickému mapování. V roce 2004 byl jmenován náměstkem pro geologii České geologické služby a tuto funkci zastává dosud. Během své praxe pracoval jako ložiskový geolog v Kostarice, Mongolsku, Íránu, Sýrii, Chile a dalších zemích a deset let vedl výzkumné geologické projekty v Antarktidě. Je autorem více než 150 odborných map, zpráv a publikací.

 

Foto: archiv Petra Mixy

kryptoměny, webdesign Liberec: jezek-web.com