Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

RNDr. Milada Řeháková, Ph.D.

Zooložka

Studovala ekologii a etologii na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v doktorském programu tamtéž i zoologii. V letech 2003-2013 pracovala jako zooložka v ZOO Děčín, kde získala zkušenosti s chovem zvířat, enrichmentem, registrací zvířat a osm let koordinovala Evropský záchovný program a plemennou knihu koček rybářských. Od roku 2015 působí jako vědecký pracovník v Zoologické zahradě Ústí nad Labem.

Má dlouholeté zkušenosti s výzkumem chování primátů v jejich přirozeném prostředí a se sběrem dat v náročném terénu. Mimo jiné strávila 15 měsíců (mezi lety 2002-2006) studiem chování hulmanů posvátných v Indii a v roce 2007 dva měsíce předběžnou studií na Filipínách, kde se zaměřila na mapování lokálních ochranářských projektů. Během této práce se seznámila s podmínkami na lokalitě a zahájila spolupráci s místními odborníky a organizacemi, nezbytnou pro realizaci projektu Tarsius, věnovaného výzkumu a ochraně nártouna filipínského. V rámci tohoto projektu strávila od roku 2009 již více než rok a půl na Filipínách, na ostrově Bohol.

Foto: archiv Milady Řehákové