Děčín

28. ledna (?)

 

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.

Čtou a píšou vědci science fiction? Jak se vyvíjel vztah vědy a vědecko-fantastické literatury? Nakolik se spisovatelé inspirují skutečnou vědou a jak (ne)úspěšně ji zobrazují? Bioložka, popularizátorka vědy, spisovatelka a editorka science fiction Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty UK v Praze představí ve čtvrtek 26. listopadu (mimořádně on-line) společnou historii sci-fi a vědy, možné přínosy sci-fi pro vědu, vlastní vědeckou inspiraci pro sci-fi příběhy i projekty představující vědu fantastickým pohledem science fiction.

Ing. arch. Sylvie Novotná

Produkční výstavních projektů

 

Pracuje v oddělení prezentace výstav a stálých expozic Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Dlouhodobě připravovala velké výstavní projekty pro Pražský hrad, jakými byly například výstavy Josip Plečnik – Architektura pro novou demokracii, která po úspěšné prezentaci v autentických hradních prostorách putovala po Evropě a Americe, či návštěvníky velmi oblíbený projekt Deset století architektury, kde kromě produkce 7 výstavních částí vedla tým připravující šestici publikací, průvodců po architektuře jednotlivých slohů. Poslední její velkou prací pro Správu Pražského hradu byla realizace dosud instalované stálé expozice Příběh Pražského hradu v gotických sálech Starého královského paláce, k němuž vznikla populární publikace stejného názvu, hojně navštěvovaný dětský program či dokumentární film ověnčený několika cenami. Spolu s Janou Maříkovou připravovala výstavní podobu projektu Cradles of European Culture.

Od roku 2006 vede zájmový spolek Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, který se soustředí na popularizaci vědeckých poznatků zejména z oblasti archeologie a historie umění. V jeho režii také vznikla obsáhlá dvoudílná publikace Katedrála viditelná a neviditelná, kde se Sylvie Novotná podílela na výběru obrazové části a celkové produkci.

 

Foto: archiv Sylvie Novotné

bitcoin, tvorba webových stránek Liberec: jezek-web.com