Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

RNDr. Aleš Špičák, CSc.

Seismolog

V Geofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky se zabývá vazbami zemětřesení na geologickou stavbu zemské kůry a souvislostmi zemětřesné a sopečné činnosti. Kromě základního výzkumu se věnuje popularizaci geovědních oborů. V roce 2017 byl jmenován ředitelem Geofyzikálního ústavu na pětileté funkční období.

Vizitka Aleše Špičáka na stránkách Geofyzikálního ústavu AV ČR

Aleš Špičák v Hyde parku Civilizace v České televizi (2014)

S Alešem Špičákem nejen o vulkánech (rozhovor pro časopis Respekt)

Foto: Aleš Špičák (vpravo) na návštěvě Yosemitského národního parku v Kalifornii. Doprovod mu dělá seismolog Dave Hill z U.S. Geological Survey. Zdroj: archiv A. Špičáka.