Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Petr Vorlíček

Pilot, amatérský badatel v oboru historie létání

Od svých 16 let je členem aeroklubu, má nalétáno kolem 1200 hodin na různých typech letadel od větroňů po vícemotorová letadla. Zároveň je leteckým mechanikem. Je také spolupracovníkem Úřadu pro civilní letectví pro posuzování letové způsobilosti letadel. Jeho koníčkem je historie a to zejména historie létání. Specializuje se především na dějiny vzducholodí Zeppelin a jejich přelety nad severem Čech. Na toto téma také publikoval několik článků v odborných časopisech.

Foto: archiv Petra Vorlíčka