Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Vít Kršul

Geolog, fotograf, cestovatel a manažer Muzea vltavínů v Českém Krumlově

Přírodu a vandrování má rád odmalička. I proto vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. První fotografické pokusy s černobílým materiálem prováděl už na základní škole. Jako student si pořídil první zrcadlovku a na cestách začal fotit na diapozitivy. Po několika letech, inspirován redaktory magazínu Koktejl, přešel na poloprofesionální řadu Canon EOS, nejprve analogovou, později digitální.

Po ukončení studií nastoupil jako manažer do obchodní firmy, kde uplatnil i své fotografické dovednosti, a cestování a fotografování zůstává stále jeho největším koníčkem. Stejně jako vltavíny.