Teplice

21. března

 
Aktuality

21.03.2019

Solarografie – astrofotografie pomocí plechovky

Solarografie je fotografická technika, umožňující zachycení drah Slunce na obloze během dlouhých expozicí, trvajících i půl roku. Jako kamera se používá podomácku vyrobená dírková komora. Astronom Mgr. Maciej Zapiór, PhDAstronomického ústavu AV ČR v Ondřejově představí základy této techniky a její možnosti v registrování pohybu Slunce a jiných pomalých procesů ve čtvrtek 21. března na teplické hvězdárně.


07.03.2019

Jak se fotí hmyz a pavoukovci

Makrofotografie je dnes velmi oblíbený fotografický obor, který se díky digitální technologii rozšířil i mezi laickou veřejnost. Je však důležité, aby fotograf dokonale znal objekty, které fotografuje. Nejen, že je pak umí lépe najít a zachytit ve zcela přirozených podmínkách, ale dokáže objevit i vzácné a výjimečné tvory, kteří zůstávají před běžnými pozorovateli skryti. S některými z nich vás ve čtvrtek 7. března seznámí přednáška entomologa a fotografa Pavla KrásenskéhoOblastního muzea a galerie v Mostě v ústecké kavárně Bárka.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

12.09. 2012

Rukopisná historie česká

P90518712Na spor o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského dnes pohlížíme s nostalgií a shovívavým úsměvem. Možná nám připadá i tak trochu romantický. Málokdo si ale uvědomuje, jak výrazně ovlivnil sebevědomí českého národa.

Komu se Rukopisy (ne)hodily?

Přestože Rukopisy byly objeveny již v roce 1817 a 1818, zásadní spory počaly až v roce 1858, kdy je za falza označil v pražském německém týdeníku Tagesbote aus Böhmen  knihovník Anton Zeidler.  Tehdejší česká inteligence považovala snahy ukázat Rukopisy jako padělky za provokaci rakouské policie a není se ani čemu divit. Po vydání Říjnového diplomu a následně Schmerlingovy ústavy v únoru 1861 potřebovala rakouská strana zachovat v zemích Rakousko-Uherska klid a vůbec se jim nehodilo, že se v průmyslově vyspělých Češích začalo probouzet národní cítění. Rukopisy a jejich nálezce (a údajný padělatel) Václav Hanka skončili až u soudu a díky velkému zájmu české veřejnosti se z Rukopisů stalo politikum. Spor o pravost Rukopisů přerostl ve spor o právo na českou národní identitu.

Kdo nehájí Rukopisy, není Čech

Veřejnost Rukopisy milovala a stejně tak milovala Václava Hanku. Oslavy 50. výročí nálezu Rukopisů byly intenzivní ve všech koutech české země; v Schulzových sadech ve Dvoře Králové nad Labem dokonce odhalili 28. září 1867 Hankovu bustu. Přestože si myslím, že všichni tak trochu tušili, že s Rukopisy nebylo všechno úplně v pořádku, a nemnozí odvážlivci své názory dokonce veřejně publikovali, patřilo k dobovému bontonu vlastenecké hájení pravosti Rukopisů. A bylo tomu tak víceméně až do roku 1886.

Další vlna sporů a obrat o 180 stupňů

Roku 1886 se rozhořely vášně a spor o pravost opět ožil. Velkou měrou k tomu přispěl zejména Jan Gebauer, přední český lingvista a autor Pravidel hledících k českému pravopisu a tvarosloví. Přestože ještě v 70. Letech byl skálopevně přesvědčen o pravosti RKZ, v roce 1886 náhle názor diametrálně změnil a za přispění T. G. Masaryka vydal v Athenaeu kritický článek, kterým zvedl ze židle celý národ. S kritikami pak vystoupila řada vědecky i společensky uznávaných osobností a o dva roky později už byl o pravosti Rukopisů přesvědčen jen málokdo.

Rukopisy jako symbol češství a národní identity

Jakou roli tedy Rukopisy sehrály v dějinách Čechů? Nejen podle Dalibora Dobiáše byly zbytnělou touhou českého národa po vlastní identitě, historii a kořenech. Podnítily zájem obyčejných lidí o kulturu, přispěly k rozvoji knihovnictví a jazykovědy, dodaly Čechům sebevědomí a s velkou pravděpodobností ovlivnily celou řadu dějinných událostí tak, jak si ani nejsme schopni uvědomit. Z tohoto pohledu možná ani nezáleží na tom, jestli jsou pravé či podvržené. Buďme rádi, že je máme.

 

Jana Komínová

 



OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP