Teplice

17. ledna

 
Aktuality

12.02.2019

Andrew Feustel: S Krtečkem ve vesmíru

Půl roku strávil americký astronaut Andrew Feustel na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS ve společnosti české pohádkové postavičky – Krtečka. Viděli spolu 3152 východů Slunce a volným vesmírem uletěli 134 miliony kilometrů. Co dalšího spolu zažili? O tom bude v úterý 12. února na dětském Café Nobel Bez kofeinu v ústecké kavárně Bárka vyprávět odborník na kosmonautiku Milan HalousekČeské kosmické kanceláře.


17.01.2019

Jak rostliny zabydlily souš?

Rostliny porůstají souš už skoro půl miliardy let. Jak vypadaly první odvážné průkopnice, které vystoupily z vody? Informace o nich nám dnes zprostředkovává nejen paleontologie, ale také pokroky moderní genetiky, která odhaluje genetickou informaci žijících druhů. Od buněčného biologa Mgr. Stanislava VosolsoběPřírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dozvíte, jakým způsobem můžeme z této genetické informace zjistit, jak se vyvíjely dávno vymřelé organismy. Ve čtvrtek 17. ledna na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

12.09. 2012

Rukopisná historie česká

P90518712Na spor o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského dnes pohlížíme s nostalgií a shovívavým úsměvem. Možná nám připadá i tak trochu romantický. Málokdo si ale uvědomuje, jak výrazně ovlivnil sebevědomí českého národa.

Komu se Rukopisy (ne)hodily?

Přestože Rukopisy byly objeveny již v roce 1817 a 1818, zásadní spory počaly až v roce 1858, kdy je za falza označil v pražském německém týdeníku Tagesbote aus Böhmen  knihovník Anton Zeidler.  Tehdejší česká inteligence považovala snahy ukázat Rukopisy jako padělky za provokaci rakouské policie a není se ani čemu divit. Po vydání Říjnového diplomu a následně Schmerlingovy ústavy v únoru 1861 potřebovala rakouská strana zachovat v zemích Rakousko-Uherska klid a vůbec se jim nehodilo, že se v průmyslově vyspělých Češích začalo probouzet národní cítění. Rukopisy a jejich nálezce (a údajný padělatel) Václav Hanka skončili až u soudu a díky velkému zájmu české veřejnosti se z Rukopisů stalo politikum. Spor o pravost Rukopisů přerostl ve spor o právo na českou národní identitu.

Kdo nehájí Rukopisy, není Čech

Veřejnost Rukopisy milovala a stejně tak milovala Václava Hanku. Oslavy 50. výročí nálezu Rukopisů byly intenzivní ve všech koutech české země; v Schulzových sadech ve Dvoře Králové nad Labem dokonce odhalili 28. září 1867 Hankovu bustu. Přestože si myslím, že všichni tak trochu tušili, že s Rukopisy nebylo všechno úplně v pořádku, a nemnozí odvážlivci své názory dokonce veřejně publikovali, patřilo k dobovému bontonu vlastenecké hájení pravosti Rukopisů. A bylo tomu tak víceméně až do roku 1886.

Další vlna sporů a obrat o 180 stupňů

Roku 1886 se rozhořely vášně a spor o pravost opět ožil. Velkou měrou k tomu přispěl zejména Jan Gebauer, přední český lingvista a autor Pravidel hledících k českému pravopisu a tvarosloví. Přestože ještě v 70. Letech byl skálopevně přesvědčen o pravosti RKZ, v roce 1886 náhle názor diametrálně změnil a za přispění T. G. Masaryka vydal v Athenaeu kritický článek, kterým zvedl ze židle celý národ. S kritikami pak vystoupila řada vědecky i společensky uznávaných osobností a o dva roky později už byl o pravosti Rukopisů přesvědčen jen málokdo.

Rukopisy jako symbol češství a národní identity

Jakou roli tedy Rukopisy sehrály v dějinách Čechů? Nejen podle Dalibora Dobiáše byly zbytnělou touhou českého národa po vlastní identitě, historii a kořenech. Podnítily zájem obyčejných lidí o kulturu, přispěly k rozvoji knihovnictví a jazykovědy, dodaly Čechům sebevědomí a s velkou pravděpodobností ovlivnily celou řadu dějinných událostí tak, jak si ani nejsme schopni uvědomit. Z tohoto pohledu možná ani nezáleží na tom, jestli jsou pravé či podvržené. Buďme rádi, že je máme.

 

Jana Komínová

 



OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP