Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D.

Geolog a geofyzik

Vystudoval geofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a geologii a geofyziku na University of Minnesota ve Spojených státech. Třináct let působil v NASA.

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a Geofyzikálním ústavu na University of Alaska ve Fairbanksu se zabývá magnetickými vlastnostmi impaktních kráterů, ledu a živých organismů. Dále se věnuje např. paleomagnetismu, vývoji Marsu či problematice a využití uhlíkových nanotrubic.

Foto: Günther Kletetschka, Facebook