Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

RNDr. Vladimír Kopecký Jr., Ph.D.

Fyzik a popularizátor vědy

Vystudoval biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako odborný asistent na Fyzikálním ústavu. Zabývá se především vibrační spektroskopií a výpočty biomolekul; za tuto práci obdržel řadu vědeckých ocenění.

Vladimír Kopecký je autorem několika desítek vědeckých a několika set popularizačních článků, příležitostně jej můžete slyšet i na rozhlasových vlnách. Mezi jeho zájmy patří popularizace astronomie a biofyziky, a proto začal mezi prvními na světě přednášet vysokoškolský kurz astrobiologie. Je šéfredaktorem populárně naučného časopisu Astropis. Mezi jeho koníčky patří kromě amatérské přírodovědy také cestování, především po Japonsku a Asii, historie, kaligrafie a zahrádkaření.

Další informace najdete zde: http://fu.mff.cuni.cz/biomolecules/Kopecky_Vladimir