Děčín

28. ledna (?)

 

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.

Čtou a píšou vědci science fiction? Jak se vyvíjel vztah vědy a vědecko-fantastické literatury? Nakolik se spisovatelé inspirují skutečnou vědou a jak (ne)úspěšně ji zobrazují? Bioložka, popularizátorka vědy, spisovatelka a editorka science fiction Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty UK v Praze představí ve čtvrtek 26. listopadu (mimořádně on-line) společnou historii sci-fi a vědy, možné přínosy sci-fi pro vědu, vlastní vědeckou inspiraci pro sci-fi příběhy i projekty představující vědu fantastickým pohledem science fiction.

doc. Ing. Lenka Slavíková, CSc.

Ekonomka

 

Absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obory Hospodářská politika a Ekonomika životního prostředí. V roce 2015 byla jmenována docentkou veřejné ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Dlouhodobě se věnuje problematice institucí a ekonomických nástrojů v ochraně životního prostředí a jejich uplatnění v oblasti vodního hospodářství.

Aktuálně působí jako řešitelka vědeckých projektů a garantka oboru Regionální rozvoj a veřejná správa na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Od roku 2017 je volenou členkou a momentálně i předsedkyní panevropské iniciativy LAND4FLOOD – Natural Flood Retentionon Private Land, která sdružuje více než 100 odborníků z 35 zemí.

 

Foto: archiv Lenky Slavíkové

kryptoměny, webdesign Liberec: jezek-web.com