Tisá

22. dubna (?)

 

 

Přestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. z České geologické služby. Ve čtvrtek 18. února o ní přednášel v přímém přenosu online z přednáškového sálu teplické hvězdárny.

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.

Markéta Křížová

Etnoložka a historička

Etnologii a historii vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde dnes působí jako docentka ve Středisku ibero-amerických studií. Zabývá se indiánskými kulturami Nového světa a koloniálními dějinami Ameriky, především vztahy původních obyvatel a Evropanů, formování synkretických kultur na území Nového světa, a také dopady setkání s americkou realitou na evropské vnímání sebe sama a evropskou vědu.

Pobývala na terénním výzkumu v indiánské rezervaci White Earth v Minnesotě. Vydala odborné monografie Ideální město v divočině (2007, věnovaná katolickým a protestantským misiím na americkém území), Krvavé rituály Střední a Jižní Ameriky (2011, se Zuzanou Kostićovou a Sylvií Květinovou), Otroctví v Novém světě v 16.-19. století (2013) nebo Dějiny Střední Ameriky (2016).

 

Foto: archiv Markéty Křížové

bitcoin, tvorba webových stránek Liberec: jezek-web.com