Teplice

16. července

 

Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

 Ing. Karel Mach, Ph.D.

  Geolog

Narozen 1964. Vystudoval Moskevský geologicko-průzkumný institut a Univerzitu Karlovu v Praze. V současnosti je vedoucím oddělení geologie Severočeských dolů a.s. Zabývá se hlavně rozvíjením a aplikací metod geologického průzkumu, modelováním ložisek uhlí a poznáváním procesů, které vedly k jejich vzniku.

Spolu s několika kolegy založil v roce 2003 neziskovou organizaci Bílinská přírodovědná společnost, zabývající se ochranou přírody, přírodovědným vzděláváním a prací s veřejností – hlavně s dětmi.

Je autorem a spoluautorem řady odborných i populárně naučných publikací: např. Významné dřeviny města Bíliny (2008 – s Janou Boršiovou), Bořeň očima geologa (2011 – s Prokopem Závadou), Jezero mezi sopkami: Kučlín u Bíliny (2015 – se Zdeňkem Dvořákem a Pavlem Dvořákem), Třetihorní rostliny severočeské hnědouhelné pánve, 2. vydání (2019 – se Zlatko Kvačkem, Zdeňkem Dvořákem a Jakubem Sakalou).

  

Foto: archiv Karla Macha

bitcoin, webdesign Liberec: jezek-web.com