Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

 Ing. Karel Mach, Ph.D.

  Geolog

Narozen 1964. Vystudoval Moskevský geologicko-průzkumný institut a Univerzitu Karlovu v Praze. V současnosti je vedoucím oddělení geologie Severočeských dolů a.s. Zabývá se hlavně rozvíjením a aplikací metod geologického průzkumu, modelováním ložisek uhlí a poznáváním procesů, které vedly k jejich vzniku.

Spolu s několika kolegy založil v roce 2003 neziskovou organizaci Bílinská přírodovědná společnost, zabývající se ochranou přírody, přírodovědným vzděláváním a prací s veřejností – hlavně s dětmi.

Je autorem a spoluautorem řady odborných i populárně naučných publikací: např. Významné dřeviny města Bíliny (2008 – s Janou Boršiovou), Bořeň očima geologa (2011 – s Prokopem Závadou), Jezero mezi sopkami: Kučlín u Bíliny (2015 – se Zdeňkem Dvořákem a Pavlem Dvořákem), Třetihorní rostliny severočeské hnědouhelné pánve, 2. vydání (2019 – se Zlatko Kvačkem, Zdeňkem Dvořákem a Jakubem Sakalou).

Foto: archiv Karla Macha