Ústí nad Labem

10. prosince

 
Aktuality

10.12.2019

Země v pohybu: Desková tektonika

Před 60 lety, v době kdy se začal odvíjet příběh kosmického programu Apollo, zformulovali vědci teorii deskové tektoniky, která vysvětluje příčiny prakticky všech procesů ve svrchních vrstvách Země, včetně zemětřesení a sopečných erupcí. V úterý 10. prosince o tom bude dětským návštěvníkům Café Nobel v ústecké kavárně Bárka kafe vyprávět Mgr. Vladimír Kolář Kusbach PhD. Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.


04.12.2019

Naši na Špicberkách. Půl století a dvě české expedice

Před 51 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve středu 4. prosince v kavárně a restauraci Refugio v Tisé vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

29.01. 2013

Keltové v Ústí nad Labem

Do Ústí nad Labem zavítali tajemní Keltové – alespoň prostřednictvím Alžběty Danielisové a Tomáše Mangela, archeologů specializovaných na tuto část českých dějin, kteří byli hosty univerzitního Café Nobel na téma Keltové v Čechách. A přeplněné Fokus kafe mohlo být důkazem, že v každém z nás je alespoň kapka keltské krve.

Zájem o Kelty mezi příznivci historie v posledních letech strmě stoupá. Snad proto, že je keltský svět s jeho druidy a rituály stále do jisté míry zahalen rouškou tajemství, ale spíš mnohem více proto, že po roce 1989 mnoho z nás hledalo "západní kořeny", aby se distancovalo od komunismem zprofanovaných Slovanů. Část historie s tak stala jedním z integračních prostředků.

Doba laténská, kdy u nás žili Keltové, byla obdobím velkých impulsů. Keltové přebírali starší vynálezy a uměli je skvěle inovovat. Byli vynikající kováři a zhotovovali nástroje, z nichž mnohé se už od té doby nezměnily. Zavedli třeba rotační žernov na mletí obilí nebo jako první u nás používali mince. Dochovaly se po nich mincovní poklady a také hroby bojovníků s meči. Keltové stavěli velká hradiště, kterým se dnes říká oppida. O fungování keltské společnosti, ani o jejich mytologii toho mnoho nevíme. Keltové po sobě nezanechali téměř žádné písemné památky. Známe jen to, co o nich napsali jiní.

 A tak není divu, že do populární kultury pronikly i různé zkreslené představy o Keltech – jako třeba představa o jejich druidech, kteří kosí zlatými srpy jmelí a jsou nositeli velké duchovní moudrosti; a mnohé další. "Ve světě je spousta lidí, které Keltové a jejich kultura přímo fascinují. Vzniklo celé keltské hnutí, propukla doslova „keltománie“, která někdy se skutečnými Kelty nemá mnoho společného," říkají jedním dechem oba archeologové, Bětka Danielisová i Tomáš Mangel. Zároveň však přiznávají, že zájem veřejnosti se dá pochopit. Z dnešního pohledu se období Keltů zdá být velice úspěšným a pokrokovým. A ani moderní archeologie nemá odpovědi na všechny otázky, které v souvislosti s Kelty a s velkou záhadou jejich náhlého zmizení vyvstávají; kam Keltové odešli a proč? A odešli skutečně? Není v každém z nás alespoň kapka keltské krve?

 

Jana Komínová

a

Frederik Velinský

 

 



OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP