Teplice

21. prosince


 
Aktuality

21.12.2017

VZLUSAT-1: Česká technologická nanodružice ve vesmíru

Od konce června letošního roku obíhá po polární dráze kolem Země v pořadí sedmá česká nebo československá družice. Jmenuje se VZLUSAT-1 a je to naše první technologická nanodružice typu CubeSat. Ve spolupráci s českými soukromými firmami a univerzitami ji vyvinuli a zkonstruovali ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze. Vedoucím projektu VZLUSAT-1 je kosmický inženýr ing. Vladimír Dániel, Ph.D., který jej ve čtvrtek 21. prosince představí na Café Nobel v teplickém planetáriu.

 


14.12.2017

Výroba lithia – světová praxe a česká realita

Lithium, nejlehčí z alkalických kovů, je dnes předmětem neutuchajících diskusí i sporů. Chcete získat přehled o jeho současné světové výrobě a možném budoucím vývoji na trhu s lithiem? Pak určitě přijďte ve čtvrtek 14. prosince do ústeckého Fokus kafe! Ing. Vu Nguyen Hong, Ph.D. z Ústavu korozního inženýrství a kovového materiálu VŠCHT v Praze představí svůj výzkum získávání lithia z Li-slíd a potenciální využití této nerostné suroviny k průmyslové výrobě lithných sloučenin v Čechách.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

29.01. 2013

Keltové v Ústí nad Labem

Do Ústí nad Labem zavítali tajemní Keltové – alespoň prostřednictvím Alžběty Danielisové a Tomáše Mangela, archeologů specializovaných na tuto část českých dějin, kteří byli hosty univerzitního Café Nobel na téma Keltové v Čechách. A přeplněné Fokus kafe mohlo být důkazem, že v každém z nás je alespoň kapka keltské krve.

Zájem o Kelty mezi příznivci historie v posledních letech strmě stoupá. Snad proto, že je keltský svět s jeho druidy a rituály stále do jisté míry zahalen rouškou tajemství, ale spíš mnohem více proto, že po roce 1989 mnoho z nás hledalo "západní kořeny", aby se distancovalo od komunismem zprofanovaných Slovanů. Část historie s tak stala jedním z integračních prostředků.

Doba laténská, kdy u nás žili Keltové, byla obdobím velkých impulsů. Keltové přebírali starší vynálezy a uměli je skvěle inovovat. Byli vynikající kováři a zhotovovali nástroje, z nichž mnohé se už od té doby nezměnily. Zavedli třeba rotační žernov na mletí obilí nebo jako první u nás používali mince. Dochovaly se po nich mincovní poklady a také hroby bojovníků s meči. Keltové stavěli velká hradiště, kterým se dnes říká oppida. O fungování keltské společnosti, ani o jejich mytologii toho mnoho nevíme. Keltové po sobě nezanechali téměř žádné písemné památky. Známe jen to, co o nich napsali jiní.

 A tak není divu, že do populární kultury pronikly i různé zkreslené představy o Keltech – jako třeba představa o jejich druidech, kteří kosí zlatými srpy jmelí a jsou nositeli velké duchovní moudrosti; a mnohé další. "Ve světě je spousta lidí, které Keltové a jejich kultura přímo fascinují. Vzniklo celé keltské hnutí, propukla doslova „keltománie“, která někdy se skutečnými Kelty nemá mnoho společného," říkají jedním dechem oba archeologové, Bětka Danielisová i Tomáš Mangel. Zároveň však přiznávají, že zájem veřejnosti se dá pochopit. Z dnešního pohledu se období Keltů zdá být velice úspěšným a pokrokovým. A ani moderní archeologie nemá odpovědi na všechny otázky, které v souvislosti s Kelty a s velkou záhadou jejich náhlého zmizení vyvstávají; kam Keltové odešli a proč? A odešli skutečně? Není v každém z nás alespoň kapka keltské krve?

 

Jana Komínová

a

Frederik Velinský

 

 



OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP