Teplice

16. ledna

 

 
Aktuality

19.12.2024

Darmok and Jalad at Tanagra: jak si (ne)porozumět s mimozemšťany

Pokud někdy narazíme na mimozemšťany, budeme jim rozumět? Nebude lepší nechat je psát? Při snaze o rozluštění mimozemského jazyka můžeme využít poznatků z luštění starověkých jazyků, dochovaných v psané podobě na červy prožraných papyrech nebo tesané v kameni. Jak, to prozradí egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně. 


12.12.2024

Arabové a ti ostatní

Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

29.01. 2013

Keltové v Ústí nad Labem

Do Ústí nad Labem zavítali tajemní Keltové – alespoň prostřednictvím Alžběty Danielisové a Tomáše Mangela, archeologů specializovaných na tuto část českých dějin, kteří byli hosty univerzitního Café Nobel na téma Keltové v Čechách. A přeplněné Fokus kafe mohlo být důkazem, že v každém z nás je alespoň kapka keltské krve.

Zájem o Kelty mezi příznivci historie v posledních letech strmě stoupá. Snad proto, že je keltský svět s jeho druidy a rituály stále do jisté míry zahalen rouškou tajemství, ale spíš mnohem více proto, že po roce 1989 mnoho z nás hledalo "západní kořeny", aby se distancovalo od komunismem zprofanovaných Slovanů. Část historie s tak stala jedním z integračních prostředků.

Doba laténská, kdy u nás žili Keltové, byla obdobím velkých impulsů. Keltové přebírali starší vynálezy a uměli je skvěle inovovat. Byli vynikající kováři a zhotovovali nástroje, z nichž mnohé se už od té doby nezměnily. Zavedli třeba rotační žernov na mletí obilí nebo jako první u nás používali mince. Dochovaly se po nich mincovní poklady a také hroby bojovníků s meči. Keltové stavěli velká hradiště, kterým se dnes říká oppida. O fungování keltské společnosti, ani o jejich mytologii toho mnoho nevíme. Keltové po sobě nezanechali téměř žádné písemné památky. Známe jen to, co o nich napsali jiní.

 A tak není divu, že do populární kultury pronikly i různé zkreslené představy o Keltech – jako třeba představa o jejich druidech, kteří kosí zlatými srpy jmelí a jsou nositeli velké duchovní moudrosti; a mnohé další. "Ve světě je spousta lidí, které Keltové a jejich kultura přímo fascinují. Vzniklo celé keltské hnutí, propukla doslova „keltománie“, která někdy se skutečnými Kelty nemá mnoho společného," říkají jedním dechem oba archeologové, Bětka Danielisová i Tomáš Mangel. Zároveň však přiznávají, že zájem veřejnosti se dá pochopit. Z dnešního pohledu se období Keltů zdá být velice úspěšným a pokrokovým. A ani moderní archeologie nemá odpovědi na všechny otázky, které v souvislosti s Kelty a s velkou záhadou jejich náhlého zmizení vyvstávají; kam Keltové odešli a proč? A odešli skutečně? Není v každém z nás alespoň kapka keltské krve?

 

Jana Komínová

a

Frederik Velinský

 

 


02B kopie
03 kopie
04 kopie
05 kopie
06 kopie
07 kopie
08 kopie
09 kopie
10 kopie
11 kopie
12 kopie
13 kopie
14 kopie
15 kopie
16 kopie
17 kopie
18 kopie
19 kopie
20 kopie
21 kopie
22 kopie
23 kopie
24 kopie
25 kopie
26 kopie
27 kopie
28 kopie
01 kopie
02 kopie
31 kopie
32 kopie
34 kopie
35 kopie
36 kopie
37 kopie
38 kopie
39 kopie
40 kopie
41 kopie
42 kopie
44 kopie
45 kopie
46 kopie
47 kopie
48 kopie
49 kopie
50 kopie
51 kopie
52 kopie

  © 2012 UJEP