Ústí nad Labem

12. června



 
Aktuality

17.05.2018

České středohoří v třetihorách – a co z něj zbylo

V letech 1995 – 2010 bylo v Českém středohoří prozkoumáno a zdokumentováno přes padesát lokalit, kde se nacházejí zkamenělé pozůstatky rostlin a živočichů z období terciéru – třetihor. Jak ve čtvrtek 17. května návštěvníkům teplického Planetária prozradí (a na mnoha fotografiích ukáže) kurátor geologických sbírek a vedoucí přírodovědného oddělení Regionálního muzea v Teplicích Miroslav Radoň, došlo přitom k mnoha cenným objevům.


15.05.2018

Bohové starého Egypta

Proč měli staroegyptští bohové zvířecí hlavy? Egyptolog Doc. Jiří Janák, Th.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vás seznámí s nejen s nejdůležitějšími božstvy, ale uslyšíte i jejich příběhy a dozvíte se, jak a proč je staří Egypťané zobrazovali. Pokud se vám žádný z bohů nebude líbit, můžete si podle vzoru Egypťanů navrhnout a nakreslit vlastního. V úterý 15. května na dětském Café Nobel Bez kofeinu v ústecké kavárně Fokus kafe.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

29.01. 2013

Keltové v Ústí nad Labem

Do Ústí nad Labem zavítali tajemní Keltové – alespoň prostřednictvím Alžběty Danielisové a Tomáše Mangela, archeologů specializovaných na tuto část českých dějin, kteří byli hosty univerzitního Café Nobel na téma Keltové v Čechách. A přeplněné Fokus kafe mohlo být důkazem, že v každém z nás je alespoň kapka keltské krve.

Zájem o Kelty mezi příznivci historie v posledních letech strmě stoupá. Snad proto, že je keltský svět s jeho druidy a rituály stále do jisté míry zahalen rouškou tajemství, ale spíš mnohem více proto, že po roce 1989 mnoho z nás hledalo "západní kořeny", aby se distancovalo od komunismem zprofanovaných Slovanů. Část historie s tak stala jedním z integračních prostředků.

Doba laténská, kdy u nás žili Keltové, byla obdobím velkých impulsů. Keltové přebírali starší vynálezy a uměli je skvěle inovovat. Byli vynikající kováři a zhotovovali nástroje, z nichž mnohé se už od té doby nezměnily. Zavedli třeba rotační žernov na mletí obilí nebo jako první u nás používali mince. Dochovaly se po nich mincovní poklady a také hroby bojovníků s meči. Keltové stavěli velká hradiště, kterým se dnes říká oppida. O fungování keltské společnosti, ani o jejich mytologii toho mnoho nevíme. Keltové po sobě nezanechali téměř žádné písemné památky. Známe jen to, co o nich napsali jiní.

 A tak není divu, že do populární kultury pronikly i různé zkreslené představy o Keltech – jako třeba představa o jejich druidech, kteří kosí zlatými srpy jmelí a jsou nositeli velké duchovní moudrosti; a mnohé další. "Ve světě je spousta lidí, které Keltové a jejich kultura přímo fascinují. Vzniklo celé keltské hnutí, propukla doslova „keltománie“, která někdy se skutečnými Kelty nemá mnoho společného," říkají jedním dechem oba archeologové, Bětka Danielisová i Tomáš Mangel. Zároveň však přiznávají, že zájem veřejnosti se dá pochopit. Z dnešního pohledu se období Keltů zdá být velice úspěšným a pokrokovým. A ani moderní archeologie nemá odpovědi na všechny otázky, které v souvislosti s Kelty a s velkou záhadou jejich náhlého zmizení vyvstávají; kam Keltové odešli a proč? A odešli skutečně? Není v každém z nás alespoň kapka keltské krve?

 

Jana Komínová

a

Frederik Velinský

 

 



OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP