Ústí nad Labem

14. listopadu

 
Aktuality

14.11.2019

Člověk a lidské potřeby při cestách do vesmíru

Aby člověk mohl létat do vesmíru, musí si připravit podmínky, ve kterých bude schopen přežít a fungovat. Při dlouhodobějších misích třeba na Měsíci nebo na Marsu však bude třeba zajistit víc: odpovídající kvalitu života, která lidem umožní nejen bezproblémový pobyt mimo planetu, ale také šťastný návrat. V přednášce publicisty, blogera a popularizátora vědy, především kosmonautiky a ošetřovatelství, Bc. Pavla Boháčka, budeme zkoumat člověka jako bytost, která tváří v tvář čelí nehostinné temnotě vesmíru. Ve čtvrtek 14. listopadu v ústecké kavárně Bárka.  


24.10.2019

Novinky ze Sluneční soustavy

Žijeme v zajímavé době, kdy každým dnem přicházejí nové poznatky a dechberoucí snímky z cizích světů. Pojďme se podívat, co je v našem vesmírném okolí nového. S biologem a popularizátorem vědy RNDr. Tomášem Petráskem, PhD. z Fyziologického ústavu AV ČRNárodního ústavu duševního zdraví navštívíme planety, měsíce, komety i asteroidy – a přitom zůstaneme v útulném prostředí restaurace a kavárny Refugio v Tisé na Ústecku.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP