Teplice

17. října

 

 

Mezigenerační předávání tradic, jako je získávání potravy či dialekty ve zpěvu, známe i u některých lidoopů, kytovců nebo ptáků. Sociální učení u člověka však umožnilo rozvoj kultury, která nemá v přírodě obdoby. Ve čtvrtek 17. října o tom na hvězdárně v Teplicích pohovoří etolog prof. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D. z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Národního ústavu duševního zdraví.

Ponoříme se do hlubin oceánů a prožijeme fascinující setkání se zubatými rybami s obříma očima. Jak vlastně ryby v této hlubině vidí? Má smysl adaptovat se v zóně s minimem světla? A umí tyto ryby něco unikátního, co neznáme od jiných obratlovců? O tom bude ve čtvrtek 10. října v ústeckém muzeu povídat zooložka Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D. z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

bitcoin, webdesign Liberec: jezek-web.com