Teplice

16. září

 

 
Aktuality

16.09.2021

125 let objevu radioaktivity

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D.Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.


09.09.2021

Co nevíte o historických sušárnách chmele

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP