Ústí nad Labem

8. října

 
Aktuality

13.10.2020

Výlet do krajiny třetihorních Čech

V severozápadních Čechách se díky příhodnému geologickému vývoji zachoval pod zemí kamenný archiv plný informací o tom, jak v době před 20-15 miliony lety vypadala zdejší krajina, jaké zde bylo klima, co tu rostlo a jaká tady žila zvířata. Dětským návštěvníkům kavárny Muzea města Ústí nad Labem o tom bude v úterý 13. října vyprávět geolog Ing. Karel Mach, Ph.D., vedoucí oddělení geologie Severočeských dolů a.s.


08.10.2020

Jak podvádět efektivně?

Jak odhalit skryté, tedy většinou nečestné, podvodné nebo kontraproduktivní, chování zákazníků, zaměstnanců a manažerů firem? O tom bude ve čtvrtek 8. října na dalším Café Nobel v muzejní kavárně Muzea města Ústí nad Labem povídat ekonom doc. Ing. Petr Houdek, Ph.D. z Katedry ekonomie a managementu Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a také Katedry managementu Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP