Teplice

20. září

 
Aktuality

04.10.2018

Kde hledat mimozemšťany – a jak asi vypadají?

Mimozemšťané jsou dnes všude. Točí se o nich filmy i seriály, jsou hrdiny povídek a románů, obklopují nás dokonce i jako hračky a reklamní maskoti. Mají desítky podob – jedno však o nich stále nevíme: existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Právě o tom bude ve čtvrtek 4. říjnavyprávět biolog RNDr. Tomáš Petrásek, PhD. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví v rámci prvního Café Nobel v kavárně Coffee & Books v Děčíně.


20.09.2018

SpaceX - historie,současnost i budoucnost

 

Před pár lety vlétla jako dravá štika do stojatých vod kosmonautiky americká technologická společnost SpaceX, založená podnikatelem a vizionářem Elonem Muskem. Jejím postupným vývojem od prvních neúspěchů s raketami Falcon 1, přes zásobování ISS až k plánům na těžkotonážní nosiče vás provede Dušan Majer, odborník na kosmonautiku, popularizátor vědy, zakladatel portálu Kosmonautix.cz a také autor pořadu Dobývání vesmíru na portálu Stream.cz. Jeho přednáška zahájí ve čtvrtek 20. září první sezónu na rekonstruované hvězdárně v Teplicích!



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP