Teplice

18. července

 
Aktuality

15.08.2019

Malajsie a Sumatra - země plné kuliček

Za podivuhodnými tvory, kteří obývají přízemní patro deštného pralesa, vás zavede přednáška profesionálního entomologa a fotografa Pavla Krásenského, který nyní pracuje jako kurátor entomologické sbírky v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Přijďte ve čtvrtek 15. srpna na teplickou hvězdárnu!


18.07.2019

Filipíny na prodej: hřebíky, kameny a tři tečky

Cestovní ruch se dlouhodobě významně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu řady států světa. Zatímco nasycení bohatých států turisty již přesahuje únosnou úroveň, zejména rozvojové státy vnímají cestovní ruch stále jako významnou ekonomickou příležitost. Základním cílem je přimět zahraničního turistu do daného státu přijet, často ve spojení se sportovními či kulturními akcemi, a pak ho zbavit přebytečných financí. Kulturní geograf Jan Daniel Bláha a kulturní antropolog Martin Soukup představí tento model ve čtvrtek 18. července v rámci své přednášky na teplické hvězdárně na příkladu Filipín.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP