Ústí nad Labem

13. dubna

Meteor a meteorit jsou podobná slova, která označují něco úplně jiného, i když souvislost tam je. Když chceme vidět meteor, díváme se nahoru, když hledáme meteorit, díváme se dolů. Kdy je nejlepší se dívat a jak víme, kde hledat prozradí ve čtvrtek 13. dubna převážně mladým návštěvníkům ústeckého muzea astronom RNDr. Jiří Borovička, CSc. z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově.

V jižní části Peru, nedaleko břehů Tichého oceánu, se po tisíc let rozvíjela kultura Nazca. Do světového povědomí se zapsala svými záhadnými geoglyfy, obřími obrazci a liniemi v poušti, které již sto let vzbuzují pozornost vědců i široké veřejnosti. O jihoamerické kultuře Nazca bude ve čtvrtek 23. března v děčínské kavárně Coffee & Books přednášet iberoamerikanistka Mgr. Monika Brenišínová, Ph.D. ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR