Teplice

21. března

 

 
Aktuality

21.03.2024

Lesk a bída moderní vědy

Biochemik prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky se vám ve čtvrtek 21. března na hvězdárně v Teplicích pokusí na několika příbězích z poslední doby představit vítěznou vědu, která získává Nobelovy ceny a miliardové zisky – a vedle ní vědu neviditelnou, jejíž aktéry nikdo nezná, umírají v domovech důchodců a v Nobelově výboru o nich nikdy neuslyší; přesto dělají stejně významnou práci.
NUTNÁ REZERVACE NA ADRESE hap@hapteplice.cz !!!


14.03.2024

BEZ KOFEINU: Jak invazní druhy rostlin a živočichů škodí přírodě

Víte, proč se ve dne nesmíme dotýkat bolševníku velkolepého? Víte, co hubí české druhy raků? Víte, proč v některých městech bojují s pouličními gangy papoušků? Za vše mohou takzvané biologické invaze. V rámci „dětské“ varianty Café Nobel Bez kofeinu o nich budou ve čtvrtek 14. března v ústeckém muzeu povídat pedagožka Mgr. Barbora Patoková ze Základní školy sv. Voršily v Praze a zoolog doc. Ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS. pražské Zemědělské univerzity.

Doporučená rezervace na mailu muzeumusti@muzeumusti.cz.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP