Tisá

22. dubna (?)

 

 
Aktuality

18.02.2021

Oživlé sopky České republiky

Přestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D.České geologické služby. Ve čtvrtek 18. února o ní přednášel v přímém přenosu online z přednáškového sálu teplické hvězdárny.


17.12.2020

Těžba uhlí na Islandu. Země ohně a ledu v miocénu a dnes

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP