Děčín

28. března

 
Aktuality

28.03.2019

Katedrála viditelná a neviditelná

Novou dvoudílnou publikaci o katedrále sv. Víta na Pražském hradě představí ve čtvrtek 28. března návštěvníkům děčínské kavárny Coffee & Books autorka konceptu a editorka Mgr. Jana Maříková-Kubková, Ph.D. a obrazová editorka Sylvie Novotná. Dozvíte se vše podstatné o způsobu zpracování problematiky tisícileté historie katedrály sv. Víta a také o práci třicetičlenného týmu, který po dobu sedmi let, každý ve své profesi, postupně vytvářel svůj obraz této naší nejdůležitější památky.


21.03.2019

Solarografie – astrofotografie pomocí plechovky

Solarografie je fotografická technika, umožňující zachycení drah Slunce na obloze během dlouhých expozicí, trvajících i půl roku. Jako kamera se používá podomácku vyrobená dírková komora. Astronom Mgr. Maciej Zapiór, PhDAstronomického ústavu AV ČR v Ondřejově představí základy této techniky a její možnosti v registrování pohybu Slunce a jiných pomalých procesů ve čtvrtek 21. března na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP