Ústí nad Labem

2. května

 

 
Aktuality

02.05.2024

Tradiční hudba a tradiční nástroje Kanárských ostrovů

Ve čtvrtek 2. května se v ústeckém muzeu můžete setkat s českou hudebnicí a uměleckou ředitelkou Monikou Srncovou, pro níž jsou už 20 let druhým domovem Kanárské ostrovy. Jak vám prozradí, význam tohoto souostroví v historicko-kulturním vývoji Španělska a Latinské Ameriky vůbec není zanedbatelný. Prozkoumáme ho spolu zblízka.


25.04.2024

Afrika: Slon nad zlato

„Chráním divočinu v Africe“ může znít jako klišé. Výzkumník a fotograf Mgr. Tomáš Jůnek, PhD Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze vás ve čtvrtek 25. dubna v Refugiu v Tisé vezme do neprozkoumaného konžského pralesa i do největších národních parků v zemích, kam běžného Evropana jet ani nenapadne.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Přírodovědec a biolog

Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy. Pomocí sociologie rostlin a dalších oborů zkoumá, co se dělo s naší krajinou v posledních 11 000 letech se zvláštním zřetelem k současným jevům a procesům jako jsou rostlinné invaze, sukcese, reliktnost, suburbizace a vznik nových druhů krajiny, včetně tzv. nové divočiny. Trochu a občas se zabývá i uměleckou tvorbou.  
Spolu s Davidem Storchem napsal a v roce 2000 vydal publikaci Biologie krajiny: biotopy České republiky. V roce 2005 vyšel sborník Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí, do něhož kromě Jiřího Sádla přispěli Václav Cílek, Dagmar Dreslerová, Pavel Hájek a Petr Pokorný; sborník se dočkal hned několika vydání. Jiří Sádlo se pak ještě editorsky podílel na metodickém materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny Biotopy našich obojživelníků a jejich management (2011) a na publikaci Dobrodružství s rostlinami (2012).  
Spolu s Viktorem Faktorem edičně připravil, upravil a vlastními komentáři doplnil dvě historické kuchařky – Velký český kuchařský lexikon Josefa Bittermanna z roku 1939 a Českou kuchyni za dob nedostatku Čeňka Zíbrta z roku 1917 (obě vyšly v roce 2012). S Viktorem Faktorem také sepsali kuchařku Hlemýždi ve světových kuchyních (2013). Poslední, čtvrtou kuchařku, napsal Jiří Sádlo spolu s Faridem Dabhim – Mlsné čenichání jihovýchodním směrem s občasnými odskoky i na severozápad a vůbec různě jinam (2015).

 

Zdroje: Wikipedie a Databáze Národní knihovny ČR

Foto: TVAR

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP