19.12.2024
Darmok and Jalad at Tanagra: jak si (ne)porozumět s mimozemšťany
12.12.2024
Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.
Profesor Stanislav Komárek je rodák z Jindřichova Hradce.
Nedlouho po ukončení studia entomologie na Univerzitě Karlově v Praze emigroval v roce 1983 do Rakouska, kde působil v Muzeu přírodní historie, na ministerstvu zemědělství a na zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Během svého pobytu ve Vídni se intenzivně věnoval filozofii a dějinám přírodních věd, studoval německou autonomistickou školu v biologii a podobně orientované proudy v etologii a antropologii; spolupracoval s oddělením teoretické biologie Zoologického ústavu Vídeňské univerzity a Ústavem Konrada Lorenze v Altenbergu. Pod vlivem vídeňské freudovské a jungovské tradice se začal zajímat o otázky psychologie a psychoanalýzy. Zapojoval se také do aktivit české exilové inteligence v Rakousku a Německu.
V roce 1990 se vrátil do Prahy, kde nastoupil na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy jako jeden ze zakládajících členů nové katedry filosofie a dějin přírodních věd, kde působí dodnes. Přednášel např. o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice Adolfa Portmanna, dějinách biologie, domestikaci jako biologickém fenoménu a mimetických jevech v živé přírodě. Fenoménu mimikry a mimetismu se pak v následujících letech věnoval i po odborné stránce. Věnoval se také dílu zakladatele analytické psychologie Carla Gustava Junga a snažil se jeho psychologické vhledy propojit s biologickou problematikou.
V roce 1993 absolvoval půlroční stáž na univerzitě v holandském Leidenu, kde mj. pracoval na bibliografii mimetických jevů. V roce 1994 se habilitoval v oboru entomologie; jeho práce se týkala křídelních kreseb u motýlů. Přibližně v té době začal také svými esejemi přispívat do časopisů Tvar, Vesmír, Prostor, Analogon a dalších. Eseje vyšly později i knižně v několika souborných vydáních. Na katedře estetiky Filosofické fakulty UK přednášel Stanislav Komárek několik let o přírodní estetice. Od roku 1999 přednáší i na ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK o lidské přirozenosti v zrcadle děl význačných biologů a lékařů 19. a 20. století. V roce 2001 byl jmenován profesorem pro obor filosofie a dějiny přírodních věd.
Stanislav Komárek je autorem mnoha popularizačních článků v tisku, spolupracuje s rozhlasem i televizí. V roce 2006 získal cenu Toma Stopparda za esejistiku.
Často a rád cestuje. Kromě naučných knih a esejů píše také beletrii a poezii.
Výběr z díla:
Naučné knihy
Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy. Mimetismus v přírodě a vývoj jeho poznání (2000, 2. vydání 2004)
Příroda a kultura, svět jevů a svět interpretací (2000, 2. vydání 2008)
Spasení těla. Moc, nemoc a psychosomatika (2005)
Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie (2008)
Ochlupení bližní. Zvířata v kulturních kontextech (2011)
Eseje
Hlavou dolů (1999, 2. vydání 2006)
Mír s mloky (2003)
Zápisky z Okcidentu (2008)
Zápisky z Orientu (2008)
Listy v lahvích (2010)
Eseje o lidských duších a společnosti (2010)
Eseje o lidských duších a společnosti (2011)
Eseje o přírode, biologii a jiných nepravostech (2011)
Muž jako evoluční inovace. Eseje o maskulinitě, její etologii, životních strategiích a proměnách (2012)
Beletrie
Opšlstisova nadace (2002)
Černý domeček (2004)
Mandaríni (2007)
Poezie
Mé polopouště (2006)
Zdroj: Domovské stránky Stanislava Komárka - www.stanislav-komarek.cz