Teplice

16. září

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Mgr. Marie Peterková Hlouchová, Ph.D.

Egyptoložka

Egyptologii a historii vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde pokračovala i doktorským studiem egyptologie. Nedávno obhájila svoji disertační práci o staroříšských božstvech se slunečními aspekty. V Českém egyptologickém ústavu FF UK se zabývá staroříšským náboženstvím a dřevěnými rakvemi.

Od roku 2015 se účastní archeologických expedic do Egypta a Súdánu. Je také redaktorkou časopisu Pražské egyptologické studie/Prague Egyptological Studies. V období 2018–2020 je členem tzv. stálého výboru pro konference Current research in Egyptology.

Foto: archiv M. Peterkové Hlouchové