Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

06.08. 2014

Černé díry: Co jsou a jak se chovají


 

Začátkem srpna roku 2014 jsme byli s naším cyklem Café Nobel na cestách. Dva z hostů jsme přivezli do Janova v Jizerských horách, kde se konala Letní škola matematiky a fyziky. Jedním z přednášejících byl astronom Jiří Borovička a tím druhým teoretický fyzik Luboš Motl, který dětem, studentům i učitelům ve své první přednášce představil tzv. teorii strun, a tu druhou, kterou jsme pro vás alespoň ve zvuku zaznamenali, věnoval jednomu z fenoménů současné astrofyziky – černým dírám.

Když počítal Karl Schwarzschild na ruské frontě první světové války trajektorie pro dělostřelectvo, hrál si zároveň s rovnicemi Einsteinovy nové teorie gravitace, obecné teorie relativity, a našel jejich první fantastický důsledek – a první přesné řešení. Je-li hustota hmoty moc velká, zkolabuje do objektu s natolik silnou gravitační přitažlivostí, že z něj nemůže uletět ani světlo. Nejdříve se mluvilo o „zamrzlých hvězdách“, ale John Wheeler je v 60. letech pojmenoval „černé díry“. Dnes už víme v podstatě jistě, že černých děr je ve vesmíru mnoho, včetně jedné obří uprostřed naší a také v dalších galaxiích. Co by pozoroval člověk, který by byl takovou dírou vcucnut?

Černé díry nejsou zcela černé, ale podobně jako „černá tělesa“ o nenulové teplotě i ony vyzařují trochu světla a tepelného záření. Jak objevil Stephen Hawking před 40 lety, černé díry žhnou. Zdálo se, že jsou i dokonalým „vysavačem“, který uklizí nepořádek, ale v posledních 20 letech vyšlo najevo, že černé díry si ve skutečnosti pamatují o hmotě, kterou vsály, všechno. Některé otázky o tom, proč černé díry „zachovávají informaci“, jsou vášnivě studovány a zpochybňovány některými z nejslavnějších fyziků světa dodnes.

O tom všem hovořil 6. srpna 2014 Luboš Motl na Letní škole matematiky a fyziky v Janově. Jak sami uslyšíte, děti jeho přednáška velmi zaujala, takže mu už v jejím průběhu položily řadu pozoruhodných dotazů.

Zvukový záznam přednášky Luboše Motla.

Café Nobel se v Janově v Jizerských horách uskutečnilo v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem „Partnerstvím ke zkvalitnění přípravy lidských zdrojů pro přírodovědné a technické vzdělávání“.

Foto: Frederik Velinský, Café Nobel


PICT0026 b.JPG
PICT0023 b.JPG
PICT0020 b.JPG
PICT0016 b.JPG
PICT0014 b.JPG
PICT0012 b.JPG
PICT0010 b.JPG
PICT0006 b.JPG
PICT0005 b.JPG

  © 2012 UJEP