Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Cesta moderních lidí: Z Afriky do celého světa
Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens dnes žijí prakticky po celé Zemi. Populační dějiny našich dávných předků začaly asi před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, odkud se později rozšířili do světa. Nebyli první. Mnoho tisíc let před nimi opustili Afriku ve dvou vlnách i další lidské druhy, Homo erectus a Homo heidelbergensis, předek neandrtálců a tzv. denisovců, s nimiž se moderní lidé při svém „dobývání světa“ setkávali a dokonce i křížili. O dobrodružném putování moderních lidí světem vyprávěl 5. února 2015 antropolog Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem. Jak si můžete sami poslechnout, na přednášku navázala zajímavá diskuse.
Z přednášky i besedy se mimo jiné dozvíte, jak se pomocí metod moderní genetiky minulost lidského rodu rekonstruuje. Například se podařilo prokázat, že ani moderní lidé neodešli z Afriky naráz, ale hned v několika vystěhovaleckých vlnách. Možná budete překvapeni skutečností, že každý z nás má v sobě kolem 2% neandrtálské krve a co všechno naše neandrtálské geny ovlivňují. Patrně vás také zaujme, že jen asi 50-70% naší populace je i v dospělém věku schopno přijímat a trávit mléko a proč tomu tak je. Uslyšíte také odpovědi na „heyerdahlovské“ otázky o původu osídlení Oceánie nebo Madagaskaru a mnoho dalších zajímavostí.
Snad nám při tom odpustíte, že zhruba dvě minuty na začátku záznamu vlastní přednášky jsou technicky poněkud nekvalitní, a že o malý kousek dál kvůli téže technické závadě chybí malý kousek povídání, ve kterém Viktor Černý vysvětluje, jak v rámci DNA může dojít k mutacím.
Poslechněte si zvukový záznam přednášky Viktora Černého.
Poslechněte si záznam besedy s Viktorem Černým.
Café Nobel ve Fokus kafe v Ústí nad Labem se uskutečnilo v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem „Partnerstvím ke zkvalitnění přípravy lidských zdrojů pro přírodovědné a technické vzdělávání“.
Foto: Frederik Velinský, Café Nobel
