Děčín

28. ledna (?)

 

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.

Čtou a píšou vědci science fiction? Jak se vyvíjel vztah vědy a vědecko-fantastické literatury? Nakolik se spisovatelé inspirují skutečnou vědou a jak (ne)úspěšně ji zobrazují? Bioložka, popularizátorka vědy, spisovatelka a editorka science fiction Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty UK v Praze představí ve čtvrtek 26. listopadu (mimořádně on-line) společnou historii sci-fi a vědy, možné přínosy sci-fi pro vědu, vlastní vědeckou inspiraci pro sci-fi příběhy i projekty představující vědu fantastickým pohledem science fiction.

Mgr. Otakar Frank, Ph.D.

Geochemik 

Vystudoval organickou geochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2005 obhájil disertační práci na téma výskytu fullerenů v přírodě. Poté nastoupil do oddělení Elektrochemických materiálů v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v.v.i., kde s přestávkami na krátkodobé i dlouhodobé stáže pracuje dodnes. Mimo jiné působil v Ústavu vysokoteplotních procesů v Patrasu v Řecku, Leibnitzově ústavu v Dráždanech, na Univerzitě v nizozemském Utrechtu, či v Massachusettském technologickém institutu (MIT) v americkém Bostonu.

 

V současné době se v neformální grafenové skupině, která v rámci Ústavu funguje, zabývá zejména vlivem mechanické deformace na elektronovou strukturu grafenu a dalších dvourozměrných materiálů.

kurz BTC, webdesign Liberec: jezek-web.com