05.12.2024
Houby nejsou jenom hříbky, ale také plísně a kvasinky. Jsou všudypřítomné. Díky svým patogenním schopnostem, rychlému růstu a snadnému šíření zásadně ovlivňují prostředí kolem nás i naše vlastní životy. Do světa hub vás ve čtvrtek 5. prosince v ústeckém muzeu pozve mykolog doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
28.11.2024
Archeologie hornictví v Krušných horách
Krušnohoří bylo třikrát zdrojem strategických surovin: cínu v době bronzové, stříbra ve středověku a raném novověku a také uranu v nedávné minulosti. Vydejte se s námi po stopách dolování těchto kovů na povrchu i pod zemí na saské i české straně hor v doprovodu montánního archeologa MUDr. Mgr. Kryštofa Dernera z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Ve čtvrtek 28. listopadu v děčínské kavárně Coffee & Books.
Ve čtvrtek 11. září byl hostem Café Nobel v ústecké kavárně Fokus kafe klimatolog RNDr. Jan Pretel, CSc. z Českého hydrometeorologického ústavu, jeden z našich největších odborníků na tuto problematiku.
Jan Pretel řadu let vedl oddělení klimatické změny ČHMÚ, byl zástupcem České republiky v Mezivládním panelu OSN ke klimatické změně (IPCC), členem vyjednávacích týmů k Rámcové úmluvě OSN ke změně klimatu a spolupracoval i s Ministerstvem životního prostředí.
Do útulných prostor kavárny spolu s ním zavítala klimatoložka Ing. Lenka Hájková, Ph.D., která se mimo jiné podílí na přeshraničním projektu InterKlim Centra výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Jan Pretel pro začátek vysvětlil rozdíl mezi počasím a klimatem a podrobil kritice termín „globální oteplování“. Laická veřejnost vinou jeho nadužívání žije v představách, že teploty v rámci klimatických změn na celé planetě rostou a nesmí se vyskytnout žádný rok, kdy by se ochladilo. Tak tomu ale není. Vývoj teploty neprobíhá globálně, oteplování není homogenní a na zeměkouli jsou místa, kde průměrné teploty naopak klesají. Charakteristickým trendem měnícího se klimatu ve střední Evropě je podle Jana Pretela přibývání teplotních extrémů, ubývání chladných nocí a vyšší úhrny srážek. Meziroční variabilita je přitom značně velká. Jaké jsou příčiny tohoto stavu?
Řada z nich může být přirozeného charakteru, některé (zejména emise skleníkových plynů) jsou produktem naší civilizace. Klimatický systém je ale podle Jana Pretela velmi komplikovaný. Obsahuje mnoho složek, vazby i zpětné vazby. Vytvořit klimatologickou předpověď je nemožné. Odborníci produkují pouze různé odhady, scénáře a výhledy do budoucna, které vycházejí z modelových projektů vývoje celého světa. Ovlivnit je může spousta faktorů – růst obyvatelstva, makroekonomika, surovinové zdroje.
„Rizika jsou, ale jde o to, jak se prodávají,“ říká Jan Pretel. „Někteří lidé svět skutečně straší. Za současného poznání nelze říct, podle jakého scénáře vývoj klimatu poběží.“ Boj s klimatem podle něj není možné vyhrát, přesto nesmíme rezignovat. „Změny v klimatickém systému probíhají. Dopady na společnost mají.“ Můžeme tlačit na snižování emisí, nebo také provádět adaptační opatření. Co z toho je lepší?
Lenka Hájková ve svém příspěvku krátce přiblížila projekt InterKlim, který se na základě dat shromážděných od roku 1961 do současnosti, pokouší modelovat výhledový vývoj klimatu v česko-saském pohraničí až do roku 2100.
Poslechněte si audiozáznamy z přednášky:
Přednáška Jana Pretela o globálním oteplování
Příspěvek Lenky Hájkové o projektu InterKlim
Beseda návštěvníků Fokus kafe s Janem Pretelem a Lenkou Hájkovou
Podívejte se také na prezentaci Jana Pretela.
Café Nobel ve Fokus kafe v Ústí nad Labem se konají v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem „Partnerstvím ke zkvalitnění přípravy lidských zdrojů pro přírodovědné a technické vzdělávání“.
Text: Frederik Velinský
Foto: Frederik Velinský a Lenka Kosková, Café Nobel
© 2012 UJEP |