Tisá

22. dubna (?)

 

 

Přestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. z České geologické služby. Ve čtvrtek 18. února o ní přednášel v přímém přenosu online z přednáškového sálu teplické hvězdárny.

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.

RNDr. Markéta Marečková, Ph.D.

Mikrobioložka

 

Vystudovala hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a také limnologii a oceánografii na University of Wisconsin v Madisonu. Po ukončení doktorského studia byla zaměstnána v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, kde se nejprve zabývala analýzou biosyntetické dráhy linkomycinu, později začala studovat diverzitu bakterií a producentů sekundárních metabolitů v půdě. Od roku 2008 pracuje jako vedoucí vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Na tomto pracovišti založila a vede tým Epidemiologie a ekologie mikroorganismů, spolu s kolegy se stále zabývá produkcí sekundárních metabolitů, ale také rozkladem půdní organické hmoty a v posledních letech i onemocněním brambor a dalších plodin.

 

Je vdaná, má tři děti. Ve volném čase se věnuje malování, chození po horách a pořádání večírků.   

 

Foto z archivu Markéty Marečkové

ETH, tvorba www stránek Liberec: jezek-web.com