Ústí nad Labem

18. února

 

Projekt ExoMars prošel mnoha kotrmelci, než se v roce 2016 dočkal realizace své první poloviny. Sondu Trace Gas Orbiter (TGO) a přistávací modul Schiaparelli vynesla v březnu 2016 do vesmíru raketa Proton-M z kosmodromu Bajkonur. Jaké úkoly má sonda TGO, proč skončil pokus o přistání experimentálního landeru Schiaparelli havárií – a co se v rámci mise ExoMars chystá na letošní rok? Na tyto otázky odpoví ve čtvrtek 23. ledna ve své přednášce v děčínské kavárně Coffee&Books odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor zpravodajského portálu Kosmonautix.cz.

O vývoji krajiny střední Evropy po konci doby ledové toho v obecných rysech víme poměrně hodně. Nastal čas podívat se na výjimky z obecností, na místa ve zmizelé krajině, kde bylo něco „jinak“. Jak prozradí malakoložka doc. RNDr. Lucie Juřičková, PhD. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty pražské Univerzity Karlovy ve čtvrtek 16. ledna na teplické hvězdárně, šnečí ulity zachované v různých typech sedimentů nám takové detailní pohledy umožňují.

RNDr. Markéta Marečková, Ph.D.

Mikrobioložka

 

Vystudovala hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a také limnologii a oceánografii na University of Wisconsin v Madisonu. Po ukončení doktorského studia byla zaměstnána v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, kde se nejprve zabývala analýzou biosyntetické dráhy linkomycinu, později začala studovat diverzitu bakterií a producentů sekundárních metabolitů v půdě. Od roku 2008 pracuje jako vedoucí vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Na tomto pracovišti založila a vede tým Epidemiologie a ekologie mikroorganismů, spolu s kolegy se stále zabývá produkcí sekundárních metabolitů, ale také rozkladem půdní organické hmoty a v posledních letech i onemocněním brambor a dalších plodin.

 

Je vdaná, má tři děti. Ve volném čase se věnuje malování, chození po horách a pořádání večírků.   

 

Foto z archivu Markéty Marečkové

bitcoin, webdesign Liberec: jezek-web.com