Ústí nad Labem

8. dubna (?)

 

Přestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. z České geologické služby. Ve čtvrtek 18. února o ní přednášel v přímém přenosu online z přednáškového sálu teplické hvězdárny.

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně. Přednášku jsme vám nabídli online v přímém přenosu.

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.

Geolog, geomorfolog, speleolog a popularizátor vědy

 

Narozen 1974. Působí v Geologickém ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Původním zaměřením je environmentální mineralog, zabývající se však také vznikem jeskyní a pískovcovou geomorfologií. Bohatě se věnuje popularizačním činnostem, spolupracuje na přípravě televizních a rozhlasových pořadů, píše popularizační články apod.

S kolegou Jiřím Bruthansem z Univerzity Karlovy se již od roku 1998 v rámci projektu NAMAK (persky „sůl“) věnuje geologickému výzkumu solných pohoří – pňů v Íránu; spoluorganizoval a také se zúčastnil 11 expedic. Nejvýraznějším výsledkem tohoto projektu je objev a dokumentace nejdelší solné jeskyně světa s délkou přes 6,5 km. Od roku 2016 se podílí na projektu Shaanxi, který je zaměřen na průzkum neznámých krasových oblastí v Číně.

 

Foto: archiv Michala Filippiho

kryptoměny, tvorba www stránek Liberec: jezek-web.com