Teplice

16. července

 

Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Mgr. Michal Filippi, Ph.D.

Geolog, geomorfolog, speleolog a popularizátor vědy

 

Narozen 1974. Působí v Geologickém ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Původním zaměřením je environmentální mineralog, zabývající se však také vznikem jeskyní a pískovcovou geomorfologií. Bohatě se věnuje popularizačním činnostem, spolupracuje na přípravě televizních a rozhlasových pořadů, píše popularizační články apod.

S kolegou Jiřím Bruthansem z Univerzity Karlovy se již od roku 1998 v rámci projektu NAMAK (persky „sůl“) věnuje geologickému výzkumu solných pohoří – pňů v Íránu; spoluorganizoval a také se zúčastnil 11 expedic. Nejvýraznějším výsledkem tohoto projektu je objev a dokumentace nejdelší solné jeskyně světa s délkou přes 6,5 km. Od roku 2016 se podílí na projektu Shaanxi, který je zaměřen na průzkum neznámých krasových oblastí v Číně.

 

Foto: archiv Michala Filippiho

ETH, webdesign Liberec: jezek-web.com