Ústí nad Labem

15. dubna

 

 

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Mgr. Jaroslav Cepák, PhD.

Zoolog a ornitolog

 

Je absolventem katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti pracuje jako vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea. Zabývá se především sledováním migrace vybraných druhů ptáků, zejména vlaštovky obecné, a také zpracováváním a vyhodnocováním kroužkovacích dat.

Je spoluautorem Atlasu migrace ptáků České a Slovenské republiky (2008). Jako člen autorského kolektivu se podílel i na dalších publikacích, věnovaných ptákům – Ptáci Národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý (2010), Ptáci jižních Čech (2015), na novém přepracovaném a doplněném vydání svazku z edice Fauna ČR nakladatelství Academia Ptáci = Aves. Díl I (2016) a také na publikaci Pražské ptactvo 1800–2020 (2023).

 

Foto z archivu Jaroslava Cepáka

bitcoin, webdesign Liberec: jezek-web.com