Teplice

17. července

Ano či ne, kde, jaká a co s ní? Známý přírodovědec a biolog RNDr. Jiří Sádlo, CSc. z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích u Prahy shrne ve čtvrtek 17. července na teplické hvězdárně svůj „bestiář“ do devíti bodů.

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Astronom, astrofyzik

Narozen v roce 1936. Působí v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Celý život se věnuje také popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky. Publikoval více než dvě stě odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) a řadu populárně-naučných publikací. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů (např. cyklus Okna vesmíru dokořán, Zlaté století astronomie) a autorem řady příspěvků v časopisech, novinách či na internetu. Často také přednáší pro veřejnost.

Člen Učené společnosti ČR (2004–2008 předseda, 2008–2010 místopředseda), člen Evropské rady skeptických organizací ECSO (2001–2010 vicepresident) a výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos, člen čestné rady České křesťanské akademie. Čestný předseda České astronomické společnosti.

Za svoji vědeckou, a především popularizační činnost získal mnoho ocenění. V roce 1996 získal cenu UNESCO Kalinga „za přínos k interpretaci úlohy vědy při službě společnosti, obohacování jejího kulturního dědictví a řešení problémů lidstva“. Je držitelem nejvyššího ocenění České astronomické společnosti – Ceny Františka Nušla (2011) a Medaile Učené společnosti České republiky (2012). Oceněn Zlatou medailí Masarykovy univerzity v Brně za celoživotní práci ve vědě i mimo ni (2016). Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar objevená 26. října roku 1971.

Od roku 1966 každý rok sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku pod názvem Žeň objevů, který prezentuje na přednáškách a poté zveřejňuje tiskem (nejprve v časopise Říše hvězd, později v časopise Kozmos).

Výběr z populárně-naučných publikací:

Vesmír je náš svět (1973), V hlubinách vesmíru (1975), Sejdeme se v nekonečnu (1979), Vesmír (1983 – se Z. Horským a P. Mayerem), Okna vesmíru dokořán (1989 – s Vladimírem Železným), Vesmírná zastavení (1990), Velký třesk a Bible (1991, 2. vydání 1997), Země ve Vesmíru (1992 – s L. Kalašovou), Věda, víra, vesmír (1996), Vesmír jaký je (1997), Čtyřicet let rozvoje astronomie (1999), Trialog o životě ve vesmíru (2001 – se S. Ramešovou a M. Grünem), Trialog o mimozemšťanech (2006 – se S. Ramešovou a M. Grünem), Knihy a hvězdy (2016, v jednom svazku s Písněmi kosmickými Jana Nerudy).

Zdroj: Wikipedie

Foto © Café Nobel, 2012