Ústí nad Labem

15. dubna

 

 

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D.

Historik

 

Je přednostou Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se dějinami lékařství, a to především epidemiemi moru a neštovic v raném novověku, vztahem mezi náboženstvím a medicínou a v poslední době dějinami výživy.

Je mj. autorem publikací Jezuité a mor (NLN 2008, spolu s Jiřím M. Havlíkem) a Mor 1480–1730: epidemie v lékařských traktátech raného novověku (Karolinum 2014, 2. vydání 2020); v roce 2020 pak vydal v nakladatelství Academia knihu Ze zámoří do Čech: Čokoláda, čaj a káva v raném novověku.

 

Foto: archiv K. Černého

ETH, webdesign Liberec: jezek-web.com