Děčín

22. listopadu

 
Aktuality

22.11.2018

Radioastronomie: Jak funguje, její historie a současnost

Elektromagnetické záření je nejbohatším zdrojem informací o blízkém i vzdáleném vesmíru. Naše atmosféra dobře propouští jen některé oblasti spektra: viditelné světlo, několik úzkých oken v infračerveném záření a široké okno v radiových vlnách. Není proto divu, že se radioastronomie stala prvním odvětvím astronomie, které využívá jiný než optický obor. Ve čtvrtek 22. listopadu o tom bude v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z pražského ČVUTHvězdárny a planetária hl. města Prahy a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.


15.11.2018

Od katodových paprsků do nitra atomu

Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

RNDr. Miloš Anděra, CSc.

Zoolog

 

Narodil se v roce 1947 v Praze. Vystudoval systematickou zoologii obratlovců na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a po deseti letech strávených na tamní Katedře zoologie nastoupil v roce 1981 do Národního muzea v Praze, kde pracuje dodnes. V letech 1988–2002 byl vedoucím zoologického oddělení a po určitou dobu i zástupcem ředitele Přírodovědeckého muzea NM. V letech 2009–2014 přednášel také na Katedře ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Zabývá se zoogeografií a ekologií savců, zejména drobných forem. Publikoval téměř 100 vědeckých prací a řady monografií se zaměřením na naší faunu savců včetně netopýrů. Výraznou měrou přispěl zejména k mapování výskytu jednotlivých druhů a sledování změn v jejich rozšíření. Od počátku 80. let minulého století se ve spolupráci se Správou jeskyní ČR věnuje sledování sezonní dynamiky netopýřího společenstva v Chýnovské jeskyni na Táborsku. Za svou vědeckou práci obdržel v roce 2008 Cenu ministra životního prostředí České republiky.

Vedle své odborné činnosti se Miloš Anděra hojně věnuje popularizaci zoologie a přírodních věd vůbec. Je autorem mnoha populárně naučných článků a dvou desítek knih či kapitol do rozsáhlejších titulů, například Poznáváme naše savce (spoluautor Ivan Horáček, 1982, 2005), Vyhubená zvířata (1998), Ohrožená zvířata (1998) aj. Jako editor stál u zrodu dvanáctidílné encyklopedie Svět zvířat, za kterou získal výroční cenu nakladatelství Albatros. Velkého úspěchu se dočkala Encyklopedie naší přírody (2000), jejíž rozšířená verze Encyklopedie evropské přírody (2004) byla přeložena do více než deseti jazyků. Zcela ojedinělá je obsáhlá encyklopedická publikace Národní parky Evropy (2008), ze které následně vznikly i Národní parky střední Evropy (2011). Z poslední doby jsou nejvýznamnějším titulem Savci České republiky. Popis, rozšíření, ekologie a ochrana (ve spolupráci s Jiřím Gaislerem, 2012). Viz také: Miloš Anděra v databázi Národní knihovny ČR

Miloš Anděra je členem redakční rady časopisu Živa a nakladatelství Academia. Nedílnou součástí jeho tvorby je příprava různých výstavních projektů v Národním muzeu i jinde (například Voda a život, Nejsme na planetě sami – Ježek, Neznámý svět drobných savců, Cesta Severem, Hic sunt leones, Archa Noemova). Bohatá je také jeho přednášková činnost. V posledních letech se hojně věnuje fotografování, zejména savců a krajiny.

 

Foto: archiv Miloše Anděry

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP