Ústí nad Labem

15. dubna

 

 

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph.D.

Planetární astronom

V Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se zabývá výzkumem planetárních soustav, protoplanetárních disků a numerickými simulacemi srážek planetek. Podílel se na interpretaci pozorování planetek adaptivní optikou VLT/SPHERE, v rámci mezinárodní spolupráce na velkém programu ESO (ID 199.C-0074).

Kromě toho, že je autorem či spoluautorem řady vědeckých článků, byl také spolueditorem publikace Sluneční hodiny na pevných stanovištích: Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko (s Radomírou Beránkovou a dalšími, 2004) a je spoluautorem několika vysokoškolských učebnic: Stavba a vývoj hvězd (s Petrem Harmancem, 2011), Fyzika sluneční soustavy (s Martinem Šolcem, 2013) a Astronomická měření (s Markem Wolfem, 2017).

 

Foto: archiv Miroslava Brože

bitcoin, webdesign Liberec: jezek-web.com