Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

RNDr. Jiří Borovička CSc.

Astronom

Vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také v roce 1993 obhájil titul kandidáta věd pod vedením předního českého odborníka na meteory Zdeňka Ceplechy.

V současnosti pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky, konkrétně na jeho pracovišti v Ondřejově, kde se zabývá zejména výzkumem meziplanetární hmoty, především meteorů. Je nejbližším spolupracovníkem jiného českého odborníka na tuto problematiku Pavla Spurného.

Tématem vědeckých prací Jiřího Borovičky je meteorická fyzika a astronomie, zejména spektroskopie meteorů. Zabývá se fyzikou průletu meteorů zemskou atmosférou, ale také strukturou a chemickým složením meteoroidů. Objevil nízko- a vysokoteplotní složky záření meteorů. Věnoval se také tzv. záření dlouhotrvajících stop meteorů. Zásadní měrou se podílel na analýze bolidu Morávka v roce 2000.

V roce 1997 obdržel medaili Učené společnosti v kategorii mladých vědeckých pracovníků za objevné práce z oblasti záření meteoroidů. V roce 2002 dostal Prémii Otto Wichterleho, kterou uděluje Akademická rada Akademie věd ČR.

Zdroje a další informace:

Wikipedie, heslo Jiří Borovička

Osobní stránky Jiřího Borovičky

 

Foto: Astronomický ústav AV ČR


  © 2012 UJEP