27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také v roce 1993 obhájil titul kandidáta věd pod vedením předního českého odborníka na meteory Zdeňka Ceplechy.
V současnosti pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky, konkrétně na jeho pracovišti v Ondřejově, kde se zabývá zejména výzkumem meziplanetární hmoty, především meteorů. Je nejbližším spolupracovníkem jiného českého odborníka na tuto problematiku Pavla Spurného.
Tématem vědeckých prací Jiřího Borovičky je meteorická fyzika a astronomie, zejména spektroskopie meteorů. Zabývá se fyzikou průletu meteorů zemskou atmosférou, ale také strukturou a chemickým složením meteoroidů. Objevil nízko- a vysokoteplotní složky záření meteorů. Věnoval se také tzv. záření dlouhotrvajících stop meteorů. Zásadní měrou se podílel na analýze bolidu Morávka v roce 2000.
V roce 1997 obdržel medaili Učené společnosti v kategorii mladých vědeckých pracovníků za objevné práce z oblasti záření meteoroidů. V roce 2002 dostal Prémii Otto Wichterleho, kterou uděluje Akademická rada Akademie věd ČR.
Zdroje a další informace:
Wikipedie, heslo Jiří Borovička
Osobní stránky Jiřího Borovičky
Foto: Astronomický ústav AV ČR
![]() |
© 2012 UJEP |