Piknik Nobel. Cyklus letních setkání s vědou nabízí bohatý program

Amfiteátr se nachází přibližně 100 metrů rovně od hlavního vchodu do kampusu UJEP z Pasteurovy ulice. Přednášky se uskuteční za každého počasí. Nebude-li příznivé, přesouvá se program do přilehlé Fialové auly UJEP. Nápoje a drobné občerstvení zajišťuje Čajovna U vysmátý žáby.

Cyklus přednášek Piknik Nobel vznikl ve spolupráci s projektem č. 304011U405 Propagácia a zvyšovanie atraktívnosti prírodovedno-technických odborov špecializovaných pre potreby praxe v cezhraničných oblastiach.

Program Piknik Nobel:

4. srpna 2021

Jak to dělají světlušky. Povídání o bioluminiscenci organismů

Svatojánské broučky znali už naši prapraprapředci. Máme o nich i hezké pohádky. Světélkující houby popsal už Aristoteles. Světélkující škeble a medúzy znaly přímořské národy od nepaměti. Na pochopení, jak bioluminiscence vlastně funguje, si však bylo třeba počkat až do 19. a 20. století. Dnes jsou popsány stovky druhů organismů schopných bioluminiscence, které ale sdílejí jen několik málo bioluminiscenčních reakcí. Ty mají mnoho společného a liší se spíše v detailech.

Podíváme se, jak světélkující reakce fungují na úrovni buněk a molekul a také na evoluční a ekologický význam bioluminiscence (páření, útok, obrana atd.). Porovnáme si svit světlušky s žárovkou, svítící tyčinkou a dalšími procesy vydávajícími světlo.

Závěr bude patřit některým výzkumným směrům a aplikacím bioluminiscence, především v ochraně životního prostředí, kterými se zabývají výzkumníci i na Fakultě životního prostředí UJEP – speciální toxikologické testy např. pro látky ohrožující hormonální systém nebo vývoj biosenzorů.

Přednáší doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D., Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

11. srpna 2021

Nakládání s odpady u nás a jinde ve světě

Téma, které v poslední době získává stále častěji prostor v médiích. Odpadové hospodářství a řešení nakládání s odpady je problém dnešní doby a bude nás bezpochyby provázet i do budoucnosti. Česká republika má od 1. ledna 2021 nový zákon o odpadech, který reflektuje potřeby dnešní doby. V přednášce se zaměříme na široké souvislosti a okolnosti toho, proč něco jde a něco nejde – anebo to zatím nejde. Vysvětleny budou také některé hoaxy a vše doprovodí záběry přímo z praxe. Přednáška o odpadech obvykle končí bohatou diskuzí. 

Přednáší Ing. Tomáš Lank, Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

18. srpna 2021

Geneticky modifikované organismy: Proč všechen ten povyk?

Zubatá rajčata, květákové ovce, uhynulé včely, kukuřice s očima a injekční stříkačka zapíchnutá do různých částí rostlin. Taková je představa mnoha lidí o geneticky modifikovaných organismech. Kde se vzal ten „strašák“? Co je pravdy na všech těch hrozivých obrázcích a zprávách? Potřebujeme vůbec genetické modifikace? Není to nějaký přežitek? Vždyť existuje množství moderních metod… Přijďte nejen poslouchat, ale třeba i debatovat.

Přednáší Mgr. Hana Auer Malinská, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

25. srpna 2021

Zelené střechy a jejich přínos pro města z pohledu ekosystémových služeb

Před pár lety byly zelené střechy v České republice považovány za neobvyklý a jen zřídka se vyskytující prvek. Vlivem osvěty a jejich přínosu k adaptaci měst na změnu klimatu, zvyšování komfortu uvnitř budovy i estetické stránce se ale postupně stávají běžným opatřením, za kterým už není třeba se vypravovat jen do velkých měst. Každým rokem se jich buduje více a více. Ač to málokdo ví, i univerzita má své zelené střechy. V roce 2020 jsme vybudovali experimentální zelenou střechu UJEP, která nám umožňuje měřit řadu vlivů zeleného souvrství na budovu i blízké okolí. Jak zelené střechy mohou vypadat a co vše přinášejí pro společnost jako celek? Vedle „naší“ střechy tak budou představeny i další typy a realizace z různých měst. Jak lze jejich přínosy snadno uchopit? Jedná se o ekonomicky smysluplné opatření? Veškeré přínosy zelených střech lze snadno popsat i peněžně vyjádřit pomocí ekosystémových služeb. Představení konceptu ekosystémových služeb tak nebude chybět.

Přednáší Ing. Jan Macháč, Ph.D., Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

1. září 2021

Materiály v proměnách času: Umíme to lépe než příroda?

Jak se vyvíjely materiály a jejich použití v proměnách civilizací? Přednáška se zaměří především na překotný vývoj materiálů v posledním století a na to, jak ovlivnil současnou civilizaci tzv. křemíkový věk (Silicon Age). Jak se dnes přenáší informace pomocí světla a jaké jsou nové konstrukční materiály nebo nové typy pamětí, které dovedou napodobit fungování lidského mozku?

Podíváme se také na některé příklady toho, jak příroda řeší problémy přežití různých druhů, které jsou vybaveny funkčními materiály nebo fyzikálně-biologickými procesy umožňujícími jejich adaptaci na různé podmínky prostředí. A zároveň si ukážeme, zda to umíme lépe než příroda. Součástí přednášky bude praktická ukázka funkčnosti vybraných materiálů 21. století.

Přednáší Ing. Jiří Orava, Ph.D., Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

8. září 2021

Žena za katrem

V síti trestněprávních a kriminalizačních mechanismů druhé poloviny dlouhého 19. století

Kriminalita jedince zkoumaná prostřednictvím komunikačních strategií v kontextu modernizující se společnost a nahlížená pomocí analytické kategorie gender – takový je hlavní cíl a výzkumný rámec publikace Žena za katrem, vydané v roce 2019, kterou vám představí její autorka, historička Stanislava Musilová z katedry historie Filozofické fakulty ústecké univerzity. Jak fungovala věznice pro ženy? Jaké zločiny ženy nejčastěji páchaly a za jakých okolností a jaké byly životní osudy kriminálnic 19. století?

V návaznosti na osvícenecky racionální kalkul se proměňují kdysi stabilní kategorie, jako jsou zločin, vina a trest, a zločinné jednání je nově podmíněno svobodnou vůlí jedince, který si je vědom překročení platných norem. Proměňují se také vězeňské instituce, které se stávají prostorem pro výkon trestu, jehož podstatou je odnětí svobody. Autorka se zaměřila na internační zařízení určené ženám, kde sleduje genderově specifické rysy charakteru trestné činnosti odsouzených žen. Stereotypizované výpovědi trestněprávních pramenů pak umožnily prezentovat složitou síť sociálních vazeb a kriminalizované jednání ukázat jako jednu z forem sociální komunikace, kde na jedné straně stojí obrana jednotlivce před trestním stíháním a na straně druhé veřejná kontrola sociálního prostoru.

Přednáší Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D., Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

15. září 2021

Proč mapy lžou – kudy vede cesta k moři?

Nejstarší známé záznamy se dochovaly v podobě rytin na mamutím klu: už naši pravěcí předkové potřebovali vědět, kde se nachází voda a kudy vedou stezky mamutů, aby si dokázali zajistit základní životní potřeby. Postupem času, ruku v ruce s evolucí směrem k Homo sapiens (tj. člověk moudrý – platí to i dnes?), se vyvíjely způsoby záznamu reality sloužící pro orientaci v prostoru – mapy.

Období zámořských objevů předznamenaly některé teoretické objevy Aristotelovy. V dobách, kdy právě Aristoteles řekl, že Země je kulatá (3. – 4. stol. př.n.l.), se začaly v mapách zaznamenávat světové strany. Následně v 9. století n.l. Číňané vynalezli a začali používat kompas. Zmíněné záznamy lze definovat jako staré mapy, které zobrazovaly tehdejší svět za využití nejmodernější techniky v co nejpřesnější formě. Je ovšem jasné, že pojmy jako generalizace, orientace, kartografické zkreslení, transformační rovnice, loxodroma, nebo ortodroma, mapa tepelných ostrovů, digitální model reliéfu nebo také batymetrie nabývaly na významu až s postupným nárůstem letokruhů na nejstarších sekvojích světa. A o tom si právě budeme povídat.

A kudy vede cesta k moři? Na kole na sever k Baltu. Ale kde je sever je z pohledu starých map relativní… Ostatně – kamkoli na Zemi pojedete, dojedete k moři. Těšte se ;-) Ukážeme si DRON a dřevěné vrtule, reprinty starých map, či záznam cesty k moři.

Přednáší Ing. Jaroslav Nýdrle a Ing. Dominik Brétt, Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Fakulta stavební ČVUT v Praze

Ilustrační fotografie: UJEP Ústí nad Labem (úvodní snímek) a Pixabay.com