Ústí nad Labem

6. června

 

 
Aktuality

06.06.2024

BEZ KOFEINU: Jak se letadla stala králi nebes. Hrdinové a stroje, které změnily náš svět

Připojte se k nám na fascinující cestu časem, během níž prozkoumáme vývoj letectví od jeho počátků až po nadějné vyhlídky do budoucna. Přednáška pilota a odborníka na leteckou techniku Jakuba Charezińského, určená především dětem a mládeži, se koná ve čtvrtek 6. června v Muzeu města Ústí nad Labem. Začne u skromných experimentů bratří Wrightů na počátku 20. století, kteří poprvé zdolali gravitaci na obyčejném motorovém kluzáku.


23.05.2024

Léky a léčiva aneb Co jednou příroda prozradí našim vnoučatům?

Léky a léčivé přípravky se používaly, používají a budou používat. Každá doba ale přináší rozdílnou spotřebu léčiv a také jejich množství. Bohužel technologie v odstraňování těchto látek je stále „v plenkách“ a tak se tyto látky stávají součástí našeho života, aniž bychom o to stáli. V děčínské kavárně Coffee&Books o tom bude ve čtvrtek 23. května povídat chemička Ing. Sylvie Kříženecká, Ph.D. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

07.07. 2023

Piknik Nobel do třetice. Cyklus letních setkání s vědou nabízí i letos bohatý program

Od začátku srpna až do poloviny září bude stejně jako v minulých letech v amfiteátru univerzitního kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem probíhat letní cyklus přednášek pro veřejnost, nazvaný Piknik Nobel. Každou středu, vždy od 18 hodin, budete mít příležitost k setkání s akademiky a výzkumníky ústecké univerzity, kteří vám přiblíží svou práci a představí zajímavá témata ze světa vědy.

Amfiteátr se nachází přibližně 100 metrů rovně od hlavního vchodu do kampusu UJEP z Pasteurovy ulice. Přednášky se konají za každého počasí. Není-li příznivé, přesouvá se program do přilehlé Fialové auly UJEP. Budou zajištěny nápoje i drobné občerstvení.

 

Program Piknik Nobel 2023

2. srpna 2023

Kompostování: od bioodpadu po žížalu

Odpady a jejich třídění jsou velkým tématem dnešní doby. Co se třídění plastů, papíru a skla týče, patříme mezi evropskou špičku. Ale na co zapomínáme, je bioodpad. Přitom právě bioodpad tvoří až 40% obsahu našich odpadových nádob. O to smutnější je fakt, že tento druh odpadu se dá celkem snadno přeměnit na kvalitní organické hnojivo – kompost. A kromě toho, že je kompostování smysluplné, zabývat se bioodpadem nám nakazuje i legislativa. V přednášce se dozvíte, že není kompost jako kompost, jak z kompostování (ne)dělat vědu a jak z něj udělat součást (možná i vaší) domácnosti.

Přednáší Ing. Katarína Kajánková, Ph.D., poradkyně pro ekologii a odbornice na oběhové hospodářství ze společnosti SUEZ CZ a.s. a Fakulty životního prostředí UJEP.

Ilustrační foto: archiv Fakulty životního prostředí UJEP

 

9. srpna 2023

Vidět neznamená vnímat

Existuje alespoň jedna podoba reality, která by se dala považovat za univerzální, jednotnou pro všechny ve smyslu percepce, tj. absolutně stejně vnímanou? Proces vnímání je ovlivněn mnoha vnějšími a vnitřními faktory. Za vnější faktory lze považovat např. denní či roční dobu, míru hluku, charakter místa, ve kterém se při procesu vnímání nacházíme, tj. vše, co zvnějšku ovlivňuje naše smysly. Mezi vnitřní faktory lze jednoznačně zařadit schopnost pozorovatele analyzovat data získaná prostřednictvím smyslů – zjednodušeně řečeno schopnost vnímat okolí (tedy i umění či obrazovou informaci). Tato schopnost je částečně dána vrozeně, daleko více však jde o získanou dovednost.

Přednáší MgA. Aleš Loziak, odborný asistent v ateliéru Fine-Art Photography Fakulty umění a designu UJEP.

Foto: Vizuální komunikace, A. Loziak

 

16. srpna 2023

Historie kovů

Historie nám dokládá, že získávání a zpracování kovů patřilo k nejdůležitějším faktorům, které určovaly vývoj a rozvoj lidstva a determinovaly historický vývoj v jednotlivých oblastech světa. Je zřejmé, že národy a oblasti, které dokázaly vyrobit z kovů kvalitnější zbraně či nástroje pro obdělávání půdy, získávat a zpracovat drahé kovy jako zlato a stříbro či si osvojit technologie zpracování kovů, ovládaly rozsáhlé oblasti a vytvářely dlouhodobě trvající říše, přičemž jejich vzestup přímo souvisel s rozvojem získávání a využití kovů. Z hlediska historického poznání je možné oblast získávání a zpracování kovu rozdělit do dvou směrů. Prvním směrem bylo zpracování kovů, které člověk nacházel v přírodě v prakticky ryzím (zlato, stříbro) nebo z vesmíru importovaném (meteoritické železo) stavu. Druhý směr představovaly složitější pyrometalurgické postupy získávání kovů z rud, které si lidstvo osvojilo. Přednáška vás provede dějinným vývojem zpracování kovů, a to prakticky ve všech částech světa od Evropy, Blízkého východu, přes Afriku, Čínu a Indii až po Ameriku, a jeho historickým významem pro slévárenství tak, jak bylo představeno v monografii prof. Michny Historie kovů z roku 2021, kterou bude možné na přednášce získat.

Přednáší prof. Ing. Štefan Michna, Ph.D., odborník na zpracování kovů a současný děkan Fakulty strojního inženýrství UJEP.

Ilustrační foto: Freepik

 

23. srpna 2023

Nanobiologie a exosomy

Nanobiologie: most mezi molekulární biologií, chemií a biofyzikou

Velikost nano a odvozené nanomateriály jsou využívané v řadě oborů – včetně medicínských aplikací; jedná se o nanomateriály syntetické, ale také přírodní. Pro tyto účely je nezbytné multioborové propojení biologů, lékařů, chemiků, fyziků i nanotechnologů. Tím dochází k unikátnímu propojení vědomostí, pohledů, znalostí, zjištění a výsledků, které mohou být použity pro zlepšení dopravy léčiv do místa zánětu či nádorové tkáně, mohou pomoci v regeneraci porušené tkáně nebo také ověřit fyziologický či patologický stav daného organismu.

Exosomy: nanovesikuly s obřím potenciálem v diagnostice a léčbě nemocí

Dobrodružná expedice do tajuplného světa exosomů – nanováčků, které jsou klíčovými aktéry v buněčné komunikaci, ale také slibnými nástroji pro diagnostiku a léčbu nemocí. Díky své schopnosti cestovat po těle, přenášet informace a regulační molekuly, mohou exosomy sehrát významnou roli v medicíně. Mohou nám pomoci lépe pochopit fyziologický stav těla, ale současně léčit nádorová onemocnění, neurodegenerativní změny a mnoho dalších patologických procesů. Ale exosomy nejsou jen doménou člověka. Tyto fascinující struktury nacházíme ve všech živých organismech, od plzáků až po rostliny.

Přednáší Mgr. Olga Šebestová Janoušková, Ph.D. z Centra nanomateriálu a biotechnologií Přírodovědecké fakulty UJEP a Mgr. Michaela Liegertová, Ph.D. z téhož Centra, která je navíc pracovnicí Katedry biologie PřF UJEP.

Foto: archiv CENAB PřF UJEP

 

30. srpna 2023

Konec horníků v Čechách?

Jak jsme se dostali do zelené spirály? Jak ovlivní konec těžby životy ve strukturálně postižených regionech, které byly dodnes na těžbě uhlí závislé? Přednáška plynule provede posluchače počátkem nové éry dekarbonizace a představí úkoly, které nás díky závazkům EU čekají. Jaký dopad budou mít regulace na velká města a jaký naopak na menší obce? Kdo se se změnami vyrovná lépe? Přijďte si poslechnout přednášku o hraně změn v našich životech i v našem prostoru.

Přednáší Ing. Martin DomínFakulty sociálně ekonomické UJEP a výzkumného centra FSE – Forpolis (Institutu pro rozvoj sídel), zároveň učitel na základní škole v Mostě a mostecký zastupitel.

Foto: M. Domín

 

6. září 2023

Letokruhy za hranicí lesa: co nám vypráví?

 

I v arktické tundře rostou dřeviny, které tvoří letokruhy. Je do nich vepsaný příběh vývoje okolní krajiny, ale často i celé severní polokoule. Arktida je místem, které se během současných klimatických změn nejrychleji mění, a přitom z ní máme jen minimum dlouhých časových řad instrumentálního měření. Letokruhy zakrslých dřevin tundry dokáží tento deficit nahradit a přiblížit nám, jak se klima a životní prostředí v této krásné krajině vyvíjelo a jak ovlivňovalo zbytek planety. Přijďte se v létě zchladit!

Přednáší Mgr. et Ing. Jiří Lehejček Ph.D., dendrochronolog z Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem.

Foto: J. Lehejček

 

 

 

 

 

 

13. září 2023

Lidé a řeky

 

Člověk ke svému životu potřeboval odpradávna vodu, a proto se usídloval v blízkosti řek. Vodní zdroje nejen využíval, ale též je dle svých potřeb přetvářel a později i znečišťoval. Ze starých map a leteckých snímků lze zjistit, jak řeky v čase měnily svůj tok, a také poznat, zda šlo o přirozený vývoj či lidský zásah. Propojením geoinformačních, geofyzikálních a geochemických technik jsme schopni najít nejen historická koryta, ale i paleokoryta, často stará tisíce let. V současné době je snaha v rámci renaturace ovlivněné krajiny vracet řeky do původních koryt. Analýzou sedimentů zjišťujeme, zda a kdy byly řeky něčím kontaminovány. Tím můžeme najít místa s potenciálním rizikem šíření znečištění, které by při zásahu do toku vedlo ke zvíření kontaminovaného materiálu a tím ke zhoršení kvality vody a dalšímu zbytečnému šíření historické kontaminace. V rámci přednášky se dozvíte, jaké techniky se při této práci používají.

Přednáší Ing. Jitka Elznicová, Ph.D., geoinformatička z Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem.

Foto: archiv J. Elznicové

 

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP