Ústí nad Labem

11. července

 

 
Aktuality

13.06.2024

Binární asteroid Didymos a mise DART: Co se přesně stalo a jak se na tom podíleli ondřejovští astronomové

Binární asteroidální systém Didymos–Dimorphos byl cílem kosmické mise NASA s názvem „Double Asteroid Redirection Test“ (DART). 26. září 2022 tato sonda narazila do menšího z obou těles, Dimorphosu, a změnila jeho dráhu kolem hlavního tělesa, Didymosu. Šlo o první úspěšný test technologie odchýlení nebezpečného asteroidu z kolizního kurzu se Zemí metodou kinetického impaktoru. Ve čtvrtek 13. června bude astronom Mgr. Petr Pravec, Dr.Astronomického ústavu AV ČR na hvězdárně v Teplicích prezentovat nejen průběh a výsledky této mise, ale také konkrétní příspěvky ondřejovských astronomů.


06.06.2024

BEZ KOFEINU: Jak se letadla stala králi nebes. Hrdinové a stroje, které změnily náš svět

Připojte se k nám na fascinující cestu časem, během níž prozkoumáme vývoj letectví od jeho počátků až po nadějné vyhlídky do budoucna. Přednáška pilota a odborníka na leteckou techniku Jakuba Charezińského, určená především dětem a mládeži, se koná ve čtvrtek 6. června v Muzeu města Ústí nad Labem. Začne u skromných experimentů bratří Wrightů na počátku 20. století, kteří poprvé zdolali gravitaci na obyčejném motorovém kluzáku.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

19.07. 2022

Piknik Nobel se vrací. Cyklus letních setkání s vědou nabízí i letos bohatý program

Od začátku srpna až do poloviny září bude stejně jako loni v amfiteátru univerzitního kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem probíhat letní cyklus přednášek pro veřejnost, nazvaný Piknik Nobel. Každou středu, vždy od 18 hodin, budete mít příležitost k setkání s akademiky a výzkumníky ústecké univerzity, kteří vám přiblíží svou práci a představí zajímavá témata ze světa vědy.

Amfiteátr se nachází přibližně 100 metrů rovně od hlavního vchodu do kampusu UJEP z Pasteurovy ulice. Přednášky se uskuteční za každého počasí. Nebude-li příznivé, přesouvá se program do přilehlé Fialové auly UJEP. Budou zajištěny nápoje i drobné občerstvení.

Cyklus přednášek Piknik Nobel vznikl ve spolupráci s projektem č. 304011U405 Propagácia a zvyšovanie atraktívnosti prírodovedno-technických odborov špecializovaných pre potreby praxe v cezhraničných oblastiach.

 

 

 

 

 

Program Piknik Nobel 

 

3. srpna 2022

„Švéd přichází!“ aneb Poslední roky třicetileté války

 

Málokteré město či vesnice v zemích Koruny české nemá zkušenost s událostmi třicetileté války. Přímo fatální následky pak měla především poslední fáze konfliktu, kdy se Čechy, Morava a obojí Slezska staly přímým svědkem hrůz s válkou spjatých. Jednou z nich se stala bitva u Jankova, jejíž příběh je i ukázkou územního, politického či sociálního rozsahu konfliktu.

Přednáší Mgr. Lukáš Sláma z Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a ústeckého Národního památkového ústavu.

Ilustrace: Johann Philipp Lemke (1631–1711) – Švédský král Karel X. Gustav po bitvě u Iversnaes, via Wikimedia Commons, volné dílo.

 

 

 

 

 

10. srpna 2022

Odkrývání neviditelného

Geotechnologie pomáhají zkoumat staroegyptské civilizace

 

Archeologie je mladý vědní obor s kořeny v 18. století. Již od jejího vzniku byla nedílnou součástí archeologického bádání tvorba příslušné dokumentace. Zápisky, kresby, náčrty, plány a později fotografie spolu se základními měřickými pomůckami pomáhaly při dokumentaci výzkumu. S rozvojem zeměměřictví byly výzkumy mapovány a vznikaly archeologické mapy. Nový pohled na zkoumanou archeologickou lokalitu přinesly letecké snímky z počátku 20. století.

Když přišla digitální doba, stranou nezůstala ani konzervativní archeologie. První GIS a digitální archeologická mapa vznikly na počátku 90. let minulého století. S postupem času se začaly aplikovat nové metody a nástroje pro dokumentaci archeologického výzkumu: letecká a satelitní data, drony, laserové skenování, průseková fotogrammetrie, geofyzika a prezentace dat v prostředí GIS a na internetových portálech. Přednáška stručně představí uvedené metody, které se používají při archeologických výzkumech v Egyptě a v Súdánu, včetně celé škály výstupů.

Přednáší Ing. Vladimír Brůna z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, pravidelný účastník českých egyptologických expedic.

Foto © Vladimír Brůna

 

17. srpna 2022

Léky a léčiva aneb Co jednou příroda prozradí našim vnoučatům?

 

Léky a léčivé přípravky se používaly, používají a budou používat. Každá doba ale přináší rozdílnou spotřebu léčiv a také jejich množství. Bohužel technologie v odstraňování těchto látek je stále „v plenkách“ a tyto látky se stávají součástí našeho života, aniž bychom o to stáli. Léčiva mají schopnost procházet přes čistírny odpadních vod, a tak se dostávají do přírodního koloběhu. Díky pokročilým analytickým metodám se dají tyto látky stanovovat ve vodách i sedimentech. Co ukazují výsledky analýz a nejen to, se dozvíte na přednášce.

Přednáší Ing. Sylvie Kříženecká, Ph.D. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ilustrační foto: Pixabay, Pixabay License

 

24. srpna 2022

Zajímavé kazuistiky ze světa záchranáře

 

Záchranářský svět je plný nečekaných situací, na které vás ve škole nepřipraví. Přednáška vás přenese do světa záchranářů, ve kterém se pod modrými majáky občas přihodí velmi zajímavé věci. Jednou z takových to situací je například resuscitace pacienta intoxikovaného ropuchou coloradskou či otrava kyanidem po požití potravinového doplňku. „To byla pecka…“ – to jsou slova záchranáře po elektrických výbojích z implantovaného defibrilátoru, které způsobila masáž srdce. Zaujaly vás tyto kazuistiky? Pokud ano, tak v přednášce jich uslyšíte mnohem více.

Přednáší PhDr. Mgr. Patrik Christian Cmorej, PhD., záchranář Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje a vyučující Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Ilustrační foto: Freepik, Free License

 

31. srpna 2022

Nejčastější předsudky o (současném) umění?

 

Přednáška vás seznámí s nejčastějšími dotazy laiků a odpoví na ně. Například: k čemu je dobré abstraktní umění? Jak se Mondrianovy čtverce odlišují od docela pěkného šátku? Proč umění už negeneruje krásné věci? Skoro žádné umění se už nedá „pověsit domů“, k čemu tedy je? Pro koho ten obor vlastně existuje, když mu „normální člověk“ nerozumí a vlastně ho nepotřebuje? Proč například plátno natřené pouze na modro, kde už nic jiného není, není omyl? Nemůže se stát, že umění chce pouze šokovat a vlastně nic neřeší? Způsob těchto dotazů otevře problematiku kýče, jeho aktuální definice a důvody jeho zapracování do oblasti umění.

Přednáší doc. Mgr. Kateřina Dytrtová, PhD. z Fakulty umění a designu a Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Foto: Neo-popartová instalace britského sochaře Billa Woodrowa z roku 1981. WikiArt – Visual Art Encyclopedia, licence Public domain

  

7. září 2022

Proč žirafy kojí cizí mláďata

 

Alokojení, neboli kojení nevlastních mláďat, bylo již popsáno u mnoha druhů savců. Patří k nim skupinově žijící zvířata jako jsou surikaty nebo primáti, ale i různé druhy kopytníků a mezi nimi také žirafy. Toto chování se objevuje ve větší míře v chovech v lidské péči, ale můžeme se s ním setkat i ve volné přírodě. Vzhledem k tomu, že je laktace pro samici energeticky velmi náročná, není zcela jasné, proč je ochotna mléko poskytnout dalším mláďatům. K vysvětlení již bylo navrženo mnoho hypotéz. Žirafí samice v zoologických zahradách kojí nevlastní mláďata ve velmi vysoké míře. Proč to dělají a co všechno výzkum tohoto zvláštního fenoménu přinesl?

Přednáší Ing. Markéta Gloneková, Ph.D. ze ZOO Ústí nad Labem a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Foto © Markéta Gloneková

 

14. září 2022

Krajina jako kronika lidských aktivit

 

Zemědělská a lesní krajina v sobě skrývá pozůstatky dávných lidských aktivit. Jakýkoliv zásah do půdního profilu se projevuje změnou půdních vlastností, které mohou ovlivnit růst rostlin i po tisíciletích. Cílem přednášky je představit krajinu jako archiv lidské činnosti. Na základě růstu plodin je v krajině možné odhalit pravěké osady, hroby, zaniklé cesty, zaniklé stavby, či dávná vojenská opevnění.

Přednáší prof. RNDr. Michal Hejcman, Ph.D. et Ph.D. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Foto: archiv Michala Hejcmana

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP