Co nevíte o historických sušárnách chmele

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.

Uslyšíte pochopitelně také spoustu zajímavostí z historie českého chmelařství. Přednáška Lucie Radové a Kamila Podroužka začne v Muzeu města Ústí nad Labem jako obvykle v 17 hodin.

Přednášky se smí zúčastnit pouze návštěvníci s čerstvým negativním testem (antigenní POC test maximálně 72 hod., PCR test maximálně 7 dní starý), případně více než 14 dní po ukončeném očkování, anebo maximálně 180 dní po prodělání COVID 19.

Všichni účastníci musí mít nasazený respirátor a dodržovat příslušná hygienická opatření. Počítejte prosím s povinností evidence návštěvníků prostřednictvím e-mailových adres!

Své místo si můžete rezervovat na adrese muzeumusti@muzeumusti.cz.

Foto v abstraktu a článku:

Staré sušárny chmele v Drahobuzi na Litoměřicku a v Trnovanech u Žatce.

© Lucie Radová, Národní památkový ústav