05.12.2024
Houby nejsou jenom hříbky, ale také plísně a kvasinky. Jsou všudypřítomné. Díky svým patogenním schopnostem, rychlému růstu a snadnému šíření zásadně ovlivňují prostředí kolem nás i naše vlastní životy. Do světa hub vás ve čtvrtek 5. prosince v ústeckém muzeu pozve mykolog doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
28.11.2024
Archeologie hornictví v Krušných horách
Krušnohoří bylo třikrát zdrojem strategických surovin: cínu v době bronzové, stříbra ve středověku a raném novověku a také uranu v nedávné minulosti. Vydejte se s námi po stopách dolování těchto kovů na povrchu i pod zemí na saské i české straně hor v doprovodu montánního archeologa MUDr. Mgr. Kryštofa Dernera z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Ve čtvrtek 28. listopadu v děčínské kavárně Coffee & Books.
Nezahálíme ani o prázdninách! S Café Nobel vyrážíme po vzoru Jacka Kerouaca na cesty. Zastavíme se v Teplicích, Příchovicích a Janově nad Nisou. Podívejte se, jaká témata nás čekají.
Létat do kosmu je zodpovědná a nebezpečná práce. I při ní si však kosmonauti najdou čas na zábavu a odreagování. Jak odpočívají, jak se baví a jak spí? Jak si vaří oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Nepracovním životem kosmonautů na kosmické stanici vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice posunují astronauti hranice lidského poznání v mnoha oblastech vědy. O lékařském výzkumu na oběžné dráze a péči o zdraví astronautů bude vyprávět odborník na medicínu v extrémních podmínkách a popularizátor vědy Pavel Boháček. Matyáš Šanda představí svůj projekt experimentální podvodní stanice a vědecké laboratoře Hydronaut.
Mars byl jedním z prvních těles sluneční soustavy, ke kterému vyslal člověk automatické kosmické sondy. Zájem odborníků o Mars nijak neopadá ani dnes, ba naopak je u rudé planety rušno. V příštích letech bude využito každé příhodné startovací okno pro vyslání další sondy. Velkým plánem pro příští desetiletí není bohužel přistání člověka, to je zatím v nedohlednu, ale automatický návrat vzorků z Marsu. Půjde nejenom o technickou výzvu, ale také o ukázku manažerského umu, kdy bude potřeba skloubit zájmy několika kosmických mocností. A kdoví, třeba to bude předstupeň onoho vysněného pilotovaného letu k rudé planetě. O výzkumu Marsu pohovoří Michal Václavíkz České kosmické kanceláře.
Černé díry včera a dnes
Černé díry se postupně pro nás staly zcela běžnými objekty ve vesmíru, kde nacházíme díry dvou velikostí: hvězdné černé díry, které vznikají v závěrečných fázích hvězdného vývoje a obří černé díry, které sídlí v centrech většiny galaxií. Přednáška je věnována oběma skupinám černých děr a jejich vlastnostem. Prof. Petr Kulhánek se podrobněji zaměří na výzkum černé díry v centru naší Galaxie a také na (v poslední době velmi medializovanou) možnost vzniku černých děr na urychlovači LHC ve středisku evropského jaderného výzkumu CERN.
Náš vesmír
Na obloze vidíme planety, hvězdy, hvězdokupy, galaxie, mlhoviny a další objekty. To vše je jen malou částí celku. Z čeho se tedy skládá vesmír? Pouhých 5 procent hmoty a energie je ve formě atomární látky. Dalších 27 procent tvoří temná hmota, částice, jejichž gravitační projevy jsou dobře patrné a umožňují vytvářet prostorové mapy jejich výskytu. Několik desítek experimentů tyto částice usilovně hledá. Mají naději? Největší částí vesmíru, celých 68 procent, je však mysteriózní temná energie, která vesmír rozfukuje zrychlenou expanzí. Jakou má temná energie podstatu a co o ní dnes víme?
Po přednášce bude v případě příznivého počasí následovat pozorování noční oblohy.
Proč mají částice hmotnost? Je vesmír takový, jak ho vidíme? Kolik má rozměrů? Existují světy „za zrcadlem“, souběžné s tím naším, které nemáme šanci navštívit nebo vůbec najít? Můžeme někdy pochopit vesmír jako takový? Aby vesmír už dále neschovával svá tajemství, prokopávají k nim fyzici tunel ze dvou stran. Experimentátoři provádějí srážky na urychlovači LHC a vloni objevený Higgsův boson, tzv. božská částice, možná není jejich posledním úlovkem. Souběžně s tím další fyzici pokračují ve svých výpočtech teorie superstrun. Práci „na obou stranách tunelu“ vám představí teoretický fyzik Mgr. Luboš Motl, Ph.D. na výjezdním Café Nobel v teplickém Planetáriu – ve čtvrtek 15. srpna od 18 hodin.
Kosmonautika převážně nevážně aneb Co dělají kosmonauti, když se nikdo nedívá
Létat do kosmu je zodpovědná a nebezpečná práce. I při ní si však kosmonauti najdou čas na zábavu a odreagování. Jak odpočívají, jak se baví a jak spí? Jak si vaří oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Nepracovním životem kosmonautů na kosmické stanici vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Počasí – jak funguje a jak se předpovídá
Jak meteorologové zjišťují aktuální stav atmosféry, co měří a co pozorují? Jaké jsou možnosti radarové a družicové meteorologie? Na co mají a na co nemají meteorologové modely? A proč živí meteorologové jsou (a ještě dlouho budou) potřeba? To poví Martin Novák, vedoucí prognostik ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Astrobus Štefánikovy hvězdárny
Astronomové z pražského Petřína – pozorování Slunce, večerní beseda s promítáním, pozorování objektů noční oblohy - po oba dny.
© 2012 UJEP |