27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Nezahálíme ani o prázdninách! S Café Nobel vyrážíme po vzoru Jacka Kerouaca na cesty. Zastavíme se v Teplicích, Příchovicích a Janově nad Nisou. Podívejte se, jaká témata nás čekají.
Létat do kosmu je zodpovědná a nebezpečná práce. I při ní si však kosmonauti najdou čas na zábavu a odreagování. Jak odpočívají, jak se baví a jak spí? Jak si vaří oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Nepracovním životem kosmonautů na kosmické stanici vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice posunují astronauti hranice lidského poznání v mnoha oblastech vědy. O lékařském výzkumu na oběžné dráze a péči o zdraví astronautů bude vyprávět odborník na medicínu v extrémních podmínkách a popularizátor vědy Pavel Boháček. Matyáš Šanda představí svůj projekt experimentální podvodní stanice a vědecké laboratoře Hydronaut.
Černé díry včera a dnes
Černé díry se postupně pro nás staly zcela běžnými objekty ve vesmíru, kde nacházíme díry dvou velikostí: hvězdné černé díry, které vznikají v závěrečných fázích hvězdného vývoje a obří černé díry, které sídlí v centrech většiny galaxií. Přednáška je věnována oběma skupinám černých děr a jejich vlastnostem. Prof. Petr Kulhánek se podrobněji zaměří na výzkum černé díry v centru naší Galaxie a také na (v poslední době velmi medializovanou) možnost vzniku černých děr na urychlovači LHC ve středisku evropského jaderného výzkumu CERN.
Náš vesmír
Na obloze vidíme planety, hvězdy, hvězdokupy, galaxie, mlhoviny a další objekty. To vše je jen malou částí celku. Z čeho se tedy skládá vesmír? Pouhých 5 procent hmoty a energie je ve formě atomární látky. Dalších 27 procent tvoří temná hmota, částice, jejichž gravitační projevy jsou dobře patrné a umožňují vytvářet prostorové mapy jejich výskytu. Několik desítek experimentů tyto částice usilovně hledá. Mají naději? Největší částí vesmíru, celých 68 procent, je však mysteriózní temná energie, která vesmír rozfukuje zrychlenou expanzí. Jakou má temná energie podstatu a co o ní dnes víme?
Po přednášce bude v případě příznivého počasí následovat pozorování noční oblohy.
Proč mají částice hmotnost? Je vesmír takový, jak ho vidíme? Kolik má rozměrů? Existují světy „za zrcadlem“, souběžné s tím naším, které nemáme šanci navštívit nebo vůbec najít? Můžeme někdy pochopit vesmír jako takový? Aby vesmír už dále neschovával svá tajemství, prokopávají k nim fyzici tunel ze dvou stran. Experimentátoři provádějí srážky na urychlovači LHC a vloni objevený Higgsův boson, tzv. božská částice, možná není jejich posledním úlovkem. Souběžně s tím další fyzici pokračují ve svých výpočtech teorie superstrun. Práci „na obou stranách tunelu“ vám představí teoretický fyzik Mgr. Luboš Motl, Ph.D. na výjezdním Café Nobel v teplickém Planetáriu – ve čtvrtek 15. srpna od 18 hodin.
Kosmonautika převážně nevážně aneb Co dělají kosmonauti, když se nikdo nedívá
Létat do kosmu je zodpovědná a nebezpečná práce. I při ní si však kosmonauti najdou čas na zábavu a odreagování. Jak odpočívají, jak se baví a jak spí? Jak si vaří oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Nepracovním životem kosmonautů na kosmické stanici vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Počasí – jak funguje a jak se předpovídá
Jak meteorologové zjišťují aktuální stav atmosféry, co měří a co pozorují? Jaké jsou možnosti radarové a družicové meteorologie? Na co mají a na co nemají meteorologové modely? A proč živí meteorologové jsou (a ještě dlouho budou) potřeba? To poví Martin Novák, vedoucí prognostik ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Astrobus Štefánikovy hvězdárny
Astronomové z pražského Petřína – pozorování Slunce, večerní beseda s promítáním, pozorování objektů noční oblohy - po oba dny.