Tisá

1. listopadu

 
Aktuality

18.10.2018

Jádro v Česku - energetická současnost a budoucnost naší země

Naše republika provozuje šest jaderných reaktorů na výrobu elektřiny a chce stavět další. Přitom elektřinu exportujeme a sousední Německo reaktory odstavuje. V Česku máme tři výzkumné reaktory, dotované vládou, a přitom stavíme čtvrtý. Má to pro naši zemi smysl?

Jaderný vědec doc. Ing. Radek Škoda, Ph.D., ředitel Intercontinental Nuclear Institute, se ve čtvrtek 18. října na teplické hvězdárně pokusí odpovědět na několik zásadních otázek, které jsou s jadernou energetikou spjaté.


16.10.2018

Kam zmizela tma?

Ve městech ji už nenajdeme. Kam se poděla – a kam se ztratily hvězdy? Kdo za to může a proč není dobře, když se v noci zbytečně svítí? S detektivem Temnorádem to (snad) zjistíme. Velké detektivní pátrání po noční tmě, určené především dětem, povede astronom Pavel Suchan Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Café Nobel Bez kofeinu se uskuteční v úterý 16. října v ústecké kavárně Bárka (dříve Fokus) kafe.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

14.06. 2018

Na stopě ztracených jazyků


 

Jaký jazyk je nejstarší? Dá se to vůbec zjistit – a podle čeho? Proč se od sebe jazyky liší a je možné rekonstruovat dávno zaniklé prajazyky? Archeolog a filolog Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D z Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představí ve čtvrtek 14. června v ústeckém Fokus kafe některé z výzkumů historické a srovnávací jazykovědy, které se pokouší nalézt na uvedené otázky odpovědi.

 

Zájmem vědců jsou zejména staré jazyky, tedy ty které jsou doloženy z hlubin času. I výzkum současných jazyků však přináší celou řadu nečekaných zjištění. Každý jazyk v sobě nese svou historii a slovní i gramatickou historii svých mluvčích. Jazyk je jako živý organismus; je to jediný lidský výtvor, který dostal svůj vlastní život – v jednu chvíli se vyskytuje v nesčetných formách, protože každý mluvčí používá trochu jinou podobu svého jazyka. Ta je však svázaná s jeho jazykovou historií a jazykovou historií jeho předků. Jazyk je popis světa, ve kterém byl stvořen a který perfektně popisuje. Fenoménem historické a srovnávací jazykovědy je pak skupina indoevropských jazyků, která je počtem mluvčích a geografickým rozmachem nejúspěšnější jazykovou rodinou na světě. Navíc i hloubka rekonstrukce praindoevropštiny a jejího srovnání s moderními jazyky není překonaná v žádném jiném odvětví historické jazykovědy.

 

Vyprávění Ľubomíra Nováka si v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem můžete poslechnout jako obvykle od 18 hodin.

 

Foto v hlavičce: Sumerská tabulka, asi 3100-2900 př. Kr., Metropolitan Museum of Art. Kredit: Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication.

 

Foto v článku: Klínopisný nápis krále Argišti I., panovníka starověké arménské říše Urartu, z 8. století př. Kr. Kredit: Evgeny Genkin, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP