Ústí nad Labem

10. prosince

 
Aktuality

10.12.2019

Země v pohybu: Desková tektonika

Před 60 lety, v době kdy se začal odvíjet příběh kosmického programu Apollo, zformulovali vědci teorii deskové tektoniky, která vysvětluje příčiny prakticky všech procesů ve svrchních vrstvách Země, včetně zemětřesení a sopečných erupcí. V úterý 10. prosince o tom bude dětským návštěvníkům Café Nobel v ústecké kavárně Bárka kafe vyprávět Mgr. Vladimír Kolář Kusbach PhD. Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.


04.12.2019

Naši na Špicberkách. Půl století a dvě české expedice

Před 51 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve středu 4. prosince v kavárně a restauraci Refugio v Tisé vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

14.06. 2018

Na stopě ztracených jazyků


 

Jaký jazyk je nejstarší? Dá se to vůbec zjistit – a podle čeho? Proč se od sebe jazyky liší a je možné rekonstruovat dávno zaniklé prajazyky? Archeolog a filolog Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D z Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představí ve čtvrtek 14. června v ústeckém Fokus kafe některé z výzkumů historické a srovnávací jazykovědy, které se pokouší nalézt na uvedené otázky odpovědi.

 

Zájmem vědců jsou zejména staré jazyky, tedy ty které jsou doloženy z hlubin času. I výzkum současných jazyků však přináší celou řadu nečekaných zjištění. Každý jazyk v sobě nese svou historii a slovní i gramatickou historii svých mluvčích. Jazyk je jako živý organismus; je to jediný lidský výtvor, který dostal svůj vlastní život – v jednu chvíli se vyskytuje v nesčetných formách, protože každý mluvčí používá trochu jinou podobu svého jazyka. Ta je však svázaná s jeho jazykovou historií a jazykovou historií jeho předků. Jazyk je popis světa, ve kterém byl stvořen a který perfektně popisuje. Fenoménem historické a srovnávací jazykovědy je pak skupina indoevropských jazyků, která je počtem mluvčích a geografickým rozmachem nejúspěšnější jazykovou rodinou na světě. Navíc i hloubka rekonstrukce praindoevropštiny a jejího srovnání s moderními jazyky není překonaná v žádném jiném odvětví historické jazykovědy.

 

Vyprávění Ľubomíra Nováka si v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem můžete poslechnout jako obvykle od 18 hodin.

 

Foto v hlavičce: Sumerská tabulka, asi 3100-2900 př. Kr., Metropolitan Museum of Art. Kredit: Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication.

 

Foto v článku: Klínopisný nápis krále Argišti I., panovníka starověké arménské říše Urartu, z 8. století př. Kr. Kredit: Evgeny Genkin, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP