Zemětřesení v Turecku a Sýrii: příčiny, průběh a následky

Proč mělo únorové zemětřesení na jihovýchodě Turecka tak tragické následky, když ani zdaleka nepatřilo k těm nejsilnějším? Geofyzik a seismolog Dr. Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky ve čtvrtek 18. května všem návštěvníkům teplické hvězdárny objasní, co to vlastně zemětřesení je a jak je možné, že se dopady různých zemětřesení od sebe navzájem tolik liší? Můžeme dopady budoucích otřesů nějakým způsobem zmírnit?

Únorová série zemětřesení v jihovýchodním Turecku způsobila obrovské škody a vyžádala si desetitisíce obětí. Za hlavní škody bylo zodpovědné hned úvodní zemětřesení o magnitudu 7.8, které uvolnilo zhruba tolik energie, kolik jaderná elektrárna Temelín vyprodukuje za celý rok. Viděno z vědeckého hlediska se však nejednalo o otřesy mimořádné síly; podobných pozorujeme na Zemi každý rok několik a řada z nich proběhne víceméně bez povšimnutí. Z hlediska škod a ztrát na životech se však únorové zemětřesení na jihovýchodě Turecka bohužel nejspíš zařadí mezi nejničivější ve 21. století.

Přednáška na hvězdárně v Teplicích začne jako obvykle v 18 hodin. Své místo si můžete rezervovat na adrese hap@hapteplice.cz.

Obrázek v abstraktu: Seismogram ze stanice Isparta v Turecku. Záznam zemětřesení o síle 7,8 stupně a následného otřesu o síle 6,7 stupně ze 6. února 2023. Zdroj: James St. John, Flickr, licence CC BY 2.0

Obrázek v článku: Zemětřesení v Turecku. Kredit: Hilmi Hacaloğlu, via Wikimedia Commons, public domain