10.12.2019
Země v pohybu: Desková tektonika
04.12.2019
Naši na Špicberkách. Půl století a dvě české expedice
Před 51 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve středu 4. prosince v kavárně a restauraci Refugio v Tisé vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.
Víte, že vltavíny jsou jediné drahokamy vzniklé dopadem vesmírného tělesa na Zemi? Že do Čech přiletěly vzduchem a jinde se nevyskytují? Jsou světovou raritou a zároveň typicky českým kamenem, který má velmi zajímavý příběh. Ve čtvrtek 10. března ho bude v ústeckém Fokus kafe vyprávět geolog, fotograf, cestovatel a manažer Muzea vltavínů v Českém Krumlově Vít Kršul.
Nejzajímavější je samotný původ vltavínů. Tyto krásné sklovité kamínky vznikly pravděpodobně před 14 – 15 miliony lety, kdy nedaleko dnešního Nördlingenu v Bavorsku dopadl vysokou rychlostí meteorit o průměru 500 – 1000 metrů. Do stratosféry, snad až 50 kilometrů vysoko, bylo přitom vymrštěno množství hornin, z nichž značná část byla vlivem velkého tlaku a vysokých teplot roztavena a zplynována. Až během transportu atmosférou tavenina zkondenzovala do podoby vltavínů, které dopadly v podobě několika souvislých „šplíchanců“ především do jižních Čech, ale také na jihozápad Moravy. V místě dopadu vznikl kráter Ries Kessel, který má v průměru 24 kilometrů.
Další zajímavosti o vltavínech se dozvíte od Víta Kršula. Jeho povídání začne ve Fokus kafe v Ústí nad Labem v obvyklém čase – v 18 hodin.
Zdroj: http://is.muni.cz/elportal/estud/pedf/js07/mineraly/materialy/pages/tektity.html
Foto: Vltavíny kapkovitého tvaru patří k nejčastěji nalézaným. Kredit: Vít Kršul, Muzeum vltavínů
![]() ![]() ![]() |
© 2012 UJEP |