27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Víte, že vltavíny jsou jediné drahokamy vzniklé dopadem vesmírného tělesa na Zemi? Že do Čech přiletěly vzduchem a jinde se nevyskytují? Jsou světovou raritou a zároveň typicky českým kamenem, který má velmi zajímavý příběh. Ve čtvrtek 10. března ho bude v ústeckém Fokus kafe vyprávět geolog, fotograf, cestovatel a manažer Muzea vltavínů v Českém Krumlově Vít Kršul.
Nejzajímavější je samotný původ vltavínů. Tyto krásné sklovité kamínky vznikly pravděpodobně před 14 – 15 miliony lety, kdy nedaleko dnešního Nördlingenu v Bavorsku dopadl vysokou rychlostí meteorit o průměru 500 – 1000 metrů. Do stratosféry, snad až 50 kilometrů vysoko, bylo přitom vymrštěno množství hornin, z nichž značná část byla vlivem velkého tlaku a vysokých teplot roztavena a zplynována. Až během transportu atmosférou tavenina zkondenzovala do podoby vltavínů, které dopadly v podobě několika souvislých „šplíchanců“ především do jižních Čech, ale také na jihozápad Moravy. V místě dopadu vznikl kráter Ries Kessel, který má v průměru 24 kilometrů.
Další zajímavosti o vltavínech se dozvíte od Víta Kršula. Jeho povídání začne ve Fokus kafe v Ústí nad Labem v obvyklém čase – v 18 hodin.
Zdroj: http://is.muni.cz/elportal/estud/pedf/js07/mineraly/materialy/pages/tektity.html
Foto: Vltavíny kapkovitého tvaru patří k nejčastěji nalézaným. Kredit: Vít Kršul, Muzeum vltavínů