Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Tunguská záhada v novém světle
Tzv. tunguská událost, obrovská exploze, k níž došlo 30. června roku 1908 v oblasti řeky Podkamenné Tungusky na Sibiři, nezanechala žádné průkazné stopy, že by jejím původcem byl mimozemský objekt – meteorit, kometa nebo něco jiného. Jak ve čtvrtek 17. září ve své přednášce na teplické hvězdárně připomene geolog a geofyzik doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK, Geologického ústavu AV ČR a University of Alaska, v minulosti Země došlo i k mnohem rozsáhlejším explozím podobného charakteru.
Některé z těchto událostí byly tak silné, že jejich následkem došlo ke globálnímu vymírání na celé planetě. Chybělo jen málo a vyhubily by veškerý život na Zemi – přesto nám jejich fyzikální vysvětlení chybí. A tak se vědecké fantazii meze nekladou.
Přednáška Günthera Kletetschky začne na hvězdárně v Teplicích jako obvykle v 18 hodin.
Foto v abstraktu i článku:
Tisíce padlých stromů v oblasti Podkamenné Tungusky v centrální Sibiři. Snímky expedic z let 1927 a 1929, kdy se vědci poprvé dostali do epicentra katastrofy. Autoři: Leonid Kulik a Jevgenij L. Krinov. Zdroj: Wikimedia Commons, lic. Public domain.
