Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

11.01. 2018

Supervulkány

 

 

Vybuchují jednou za desítky až stovky tisíc let a jejich exploze mají tak ničivou sílu, že mohou zásadním způsobem ovlivnit klima na celé planetě. Strukturní geolog Mgr. Prokop Závada, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky vám během své přednášky vysvětlí, kde supervulkány vznikají, co způsobuje jejich ničivé erupce a jak se jejich aktivita v současnosti sleduje. Ve čtvrtek 11. ledna přijďte na Café Nobel do ústecké kavárny Fokus kafe.

Sopečná činnost je fascinujícím projevem vnitřní energie naší planety. Přenos tepla z jádra až k zemské kůře na povrchu řídí tektonické pohyby i vznik tavenin, které stoupají k tělesům sopek na povrchu Země. Zatímco řada sopek vybuchuje s malou intenzitou a s periodou zhruba desítek až stovek let, výbuchy tzv. supervulkánů jsou mnohem vzácnější. Jsou však schopné vyvrhnout do atmosféry více než tisíc kubických kilometrů horninového materiálu, způsobí tlakovou vlnu a spad popela na rozsáhlém území kolem sopky. Globální klimatická změna, která v důsledku výbuchu supervulkánu nastane, může trvat i několik desetiletí. K explozím supervulkánů na Zemi však naštěstí dochází jen zhruba jednou za deset tisíc let. Z téměř dvaceti supervulkánů, o kterých víme, vědci detailně sledují především supervulkány Yellowstone v americkém státě Wyoming a Campi Flegrei poblíž italské Neapole.

 

Přednáška strukturního geologa Prokopa Závady o fenoménu supervulkánů začne v kavárně Fokus kafe v Ústí nad Labem v obvyklém čase – v 18 hodin.

 

Foto v hlavičce: Yellowstonský supervulkán. Vulkanická aktivita v oblasti Mammoth Hot Springs. Kredit: Pixabay.com, licence Public domain

Foto v článku: Fumaroly v oblasti supervulkánu Campi Flegrei. Kredit: Pixabay.com, licence Public domain


  © 2012 UJEP