Teplice

16. července

 
Aktuality

16.07.2020

Za pravěkými malbami do jeskyní ve Francii

Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.


18.06.2020

Lanýže: nejen delikatesa ale také součást české přírody

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

12.09. 2019

Příčiny sopečných erupcí a pokroky při jejich sledování


Sopečná činnost na Zemi je ve svých projevech velmi pestrá, a to díky deskové tektonice. Proč tomu tak je a co všechno se pod zemí děje, vám přiblíží seismolog RNDr. Aleš Špičák, CSc.Geofyzikálního ústavu AC ČR v Praze. Ve čtvrtek 12. září bude v ústecké kavárně Bárka hovořit také o slabých zemětřeseních, která se sopečnou činností souvisí, o monitorování této činnosti a snaze vědců o včasné předvídání budoucích událostí.

Desková tektonika na určitých místech na Zemi, zpravidla na rozhraních litosférických desek, vytváří různými způsoby předpoklady pro tvorbu magmatu a jeho výstup na zemský povrch. Charakter procesů probíhajících na rozhraních litosférických desek je určující jak pro množství vznikajícího magmatu, tak pro jeho chemické složení a fyzikální vlastnosti, zejména viskozitu. To vše pak zásadně ovlivňuje případné dopady sopečné činnosti na lidské společenství.

Tvorba magmatu a jeho postupný výstup k zemskému povrchu zpravidla vedou ke vzniku slabých zemětřesení, k pomalým pohybům zemského povrchu a ke změnám chemismu plynů, prostupujících zemskou kůrou. Nepřetržité monitorování těchto doprovodných procesů – pozemní a satelitní – umožňuje projevy sopečné činnosti sledovat a často také předvídat. Z konkrétních sopečných erupcí se přednáška zaměří na erupce islandských sopek v letech 2010 a 2014 a na loňské erupce vulkánů Kilauea na Havaji a Krakatau v Indonésii.

Přednáška seismologa Aleše Špičáka začne v kavárně Bárka kafe v Ústí nad Labem jako obvykle v 18 hodin.

 

Foto v hlavičce: Tuhnoucí lávový proud z havajské sopky Kilauea

Foto v článku: Bouřící islandská sopka Bárðarbunga

Zdroj: Pixabay.com

OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP