Příchovice

25. srpna


 
Aktuality

12.09.2017

Jak funguje mozek

Co všechno lidský mozek umí a jak to dělá? A co když se některá jeho část poškodí? MUDr. Karel Kieslich z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze v rámci Café Nobel Bez kofeinu dětem prozradí, jak mozek řídí náš pohyb a jak nám umožňuje vnímat svět kolem nás. Seznámí je s opicí, která myšlenkami ovládá stroje. S lidmi, kteří jsou slepí, a přesto umí říct, co vidí. Nebo s dětmi, které se narodily téměř bez mozku, a přesto tancují podle hudby. V úterý 12. září v ústeckém Fokus kafe.

 


25.08.2017

Věda a víra

Dnešní křesťané dobře chápou, že Bible není učebnicí přírodních věd, ale populárním výkladem náboženského učení; vždyť i dnešní vědci často popularizují výsledky svých bádání pomocípodobenství z denního života. Nebylo tomu tak vždy. O vztahu vědy a víry bude v pátek 25. srpna vyprávět a besedovat astronom a astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. na „výjezdním“ prázdninovém Café Nobel v Centru života mládeže Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

21.11. 2013

Vydědenci až za hrob – v lounské knihovně

Die_Elster_auf_dem_GalgenV dušičkovém týdnu, ve čtvrtek 7. listopadu, přišli do Městské knihovny v Lounech především zájemci o historii. Archeoložka a historička Pavlína Mašková jim přijela vyprávět o tom, jak byli ve středověku a raném novověku pohřbívání lidé, který se z nejrůznějších důvodů ocitli na okraji společnosti.

Pohřeb na posvěcené půdě hřbitova si v oněch dobách zasloužil především řádný křesťan, který vedl bohabojný život. Stačilo málo a mrtvý se ocitl v nedůstojném hrobě za hřbitovní zdí, v horším případě dokonce někde u popraviště nebo na mrchovišti mezi zdechlinami zvířat. Posmrtná izolace a ponížení čekaly nejen na popravené zločince, ale i na sebevrahy, cizince, jinověrce, nemanželské děti, osoby nepokřtěné či exkomunikované z církve. K bezectnému pohřbu někdy dokonce stačilo, že zesnulá osoba za svého života vedla nemravný a rozmařilý život, případně vzbuzovala mezi lidmi odpor či strach.

Pavlína Mašková, pracovnice Centra medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, se ve svém povídání věnovala i zvláštnímu archeologickému podoboru – tzv. archeologii popravišť. Badatelé, v současné době především v Polsku, provádějí systematické výzkumy v okolí šibenic a zkoumají způsob zacházení s těly popravených zločinců.

Zvláštním jevem, který se někdy u bezectných pohřbů středověku a raného novověku objevuje, jsou tzv. protivampyrické zásahy, kdy jsou mrtvým oddělovány končetiny či hlavy, svazovány ruce, hruď je probodena kůlem, případně jsou pohřbeni v nedůstojné poloze na břiše atd. To všechno kvůli tomu, aby se pohřbený mrtvý nemohl jako tzv. revenant vrátit do světa živých a škodit jim. V Čelákovicích u Prahy se dokonce kdysi našlo celé „pohřebiště vampýrů“ z raného středověku – alespoň se tak tradičně označuje. Podle názorů Pavlíny Maškové je však pravděpodobnější, že se jedná o těla popravenců z mnohem mladšího období.

Ať už je to jakkoliv, otázka interpretace zvláštních nebo atypických pohřbů na středověkých nekropolích zůstává jedním z řady dosud nedořešených témat, s nimiž se potýká středověká archeologie.

 

Přednášku Pavlíny Maškové „Vyděděnci až za hrob“ i s následnou besedou si můžete poslechnout zde.

 

Frederik Velinský


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP