Ústí nad Labem

6. května

 

 
Aktuality

06.05.2025

BEZ KOFEINU: Cesta do pravěku – zrakem, sluchem i hmatem

KAPACITA SÁLU JE NAPLNĚNA A DALŠÍ REZERVACE SE NEPŘIJÍMAJÍ! DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ!

O práci paleontologa má řada lidí zkreslené představy. To samé platí o tom, jak a kde se hledají zkameněliny a jak se vykopávají. Štěpán Pícha, kurátor sbírek a průvodce z muzea Dinosauria, ukáže zájemcům především z řad dětí a mládeže, jak to doopravdy je – realita je mnohem zajímavější! Během jeho přednášky v ústeckém muzeu uvidíte v úterý 6. května dokonce opravdové fosilie, které si budete moci prohlédnou a osahat.


24.04.2025

Grónsko: ostrov, o kterém se mluví

Grónsko je autonomní součástí Dánského království. Asi šestina z jeho 57 tisíc obyvatel jsou Dánové, ostatní jsou potomky Inuitů, kteří do Grónska přišli před 4,5 tisíci lety z Asie. Od roku 1979 má Grónsko samosprávu, podstatně prohloubenou v roce 2009, a od roku 1985 vlastní červenobílou vlajku, která symbolizuje slunce a pevninský ledovec. V současnosti se připravuje první grónská „ústava“, která umožní místním obyvatelům vyhlásit referendum o nezávislosti země na Dánsku. Do kavárny a restaurace Refugio v Tisé přijede ve čtvrtek 24. dubna o Grónsku vyprávět PhDr. Ing. Zdeněk Lyčka, filolog, publicista, překladatel a cestovatel, bývalý velvyslanec v Dánsku a pořadatel Arktického festivalu.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

21.11. 2013

Vydědenci až za hrob – v lounské knihovně

Die_Elster_auf_dem_GalgenV dušičkovém týdnu, ve čtvrtek 7. listopadu, přišli do Městské knihovny v Lounech především zájemci o historii. Archeoložka a historička Pavlína Mašková jim přijela vyprávět o tom, jak byli ve středověku a raném novověku pohřbívání lidé, který se z nejrůznějších důvodů ocitli na okraji společnosti.

Pohřeb na posvěcené půdě hřbitova si v oněch dobách zasloužil především řádný křesťan, který vedl bohabojný život. Stačilo málo a mrtvý se ocitl v nedůstojném hrobě za hřbitovní zdí, v horším případě dokonce někde u popraviště nebo na mrchovišti mezi zdechlinami zvířat. Posmrtná izolace a ponížení čekaly nejen na popravené zločince, ale i na sebevrahy, cizince, jinověrce, nemanželské děti, osoby nepokřtěné či exkomunikované z církve. K bezectnému pohřbu někdy dokonce stačilo, že zesnulá osoba za svého života vedla nemravný a rozmařilý život, případně vzbuzovala mezi lidmi odpor či strach.

Pavlína Mašková, pracovnice Centra medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, se ve svém povídání věnovala i zvláštnímu archeologickému podoboru – tzv. archeologii popravišť. Badatelé, v současné době především v Polsku, provádějí systematické výzkumy v okolí šibenic a zkoumají způsob zacházení s těly popravených zločinců.

Zvláštním jevem, který se někdy u bezectných pohřbů středověku a raného novověku objevuje, jsou tzv. protivampyrické zásahy, kdy jsou mrtvým oddělovány končetiny či hlavy, svazovány ruce, hruď je probodena kůlem, případně jsou pohřbeni v nedůstojné poloze na břiše atd. To všechno kvůli tomu, aby se pohřbený mrtvý nemohl jako tzv. revenant vrátit do světa živých a škodit jim. V Čelákovicích u Prahy se dokonce kdysi našlo celé „pohřebiště vampýrů“ z raného středověku – alespoň se tak tradičně označuje. Podle názorů Pavlíny Maškové je však pravděpodobnější, že se jedná o těla popravenců z mnohem mladšího období.

Ať už je to jakkoliv, otázka interpretace zvláštních nebo atypických pohřbů na středověkých nekropolích zůstává jedním z řady dosud nedořešených témat, s nimiž se potýká středověká archeologie.

 

Přednášku Pavlíny Maškové „Vyděděnci až za hrob“ i s následnou besedou si můžete poslechnout zde.

 

Frederik Velinský


  © 2012 UJEP