Teplice

17. ledna

 
Aktuality

12.02.2019

Andrew Feustel: S Krtečkem ve vesmíru

Půl roku strávil americký astronaut Andrew Feustel na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS ve společnosti české pohádkové postavičky – Krtečka. Viděli spolu 3152 východů Slunce a volným vesmírem uletěli 134 miliony kilometrů. Co dalšího spolu zažili? O tom bude v úterý 12. února na dětském Café Nobel Bez kofeinu v ústecké kavárně Bárka vyprávět odborník na kosmonautiku Milan HalousekČeské kosmické kanceláře.


17.01.2019

Jak rostliny zabydlily souš?

Rostliny porůstají souš už skoro půl miliardy let. Jak vypadaly první odvážné průkopnice, které vystoupily z vody? Informace o nich nám dnes zprostředkovává nejen paleontologie, ale také pokroky moderní genetiky, která odhaluje genetickou informaci žijících druhů. Od buněčného biologa Mgr. Stanislava VosolsoběPřírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dozvíte, jakým způsobem můžeme z této genetické informace zjistit, jak se vyvíjely dávno vymřelé organismy. Ve čtvrtek 17. ledna na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

21.11. 2013

Vydědenci až za hrob – v lounské knihovně

Die_Elster_auf_dem_GalgenV dušičkovém týdnu, ve čtvrtek 7. listopadu, přišli do Městské knihovny v Lounech především zájemci o historii. Archeoložka a historička Pavlína Mašková jim přijela vyprávět o tom, jak byli ve středověku a raném novověku pohřbívání lidé, který se z nejrůznějších důvodů ocitli na okraji společnosti.

Pohřeb na posvěcené půdě hřbitova si v oněch dobách zasloužil především řádný křesťan, který vedl bohabojný život. Stačilo málo a mrtvý se ocitl v nedůstojném hrobě za hřbitovní zdí, v horším případě dokonce někde u popraviště nebo na mrchovišti mezi zdechlinami zvířat. Posmrtná izolace a ponížení čekaly nejen na popravené zločince, ale i na sebevrahy, cizince, jinověrce, nemanželské děti, osoby nepokřtěné či exkomunikované z církve. K bezectnému pohřbu někdy dokonce stačilo, že zesnulá osoba za svého života vedla nemravný a rozmařilý život, případně vzbuzovala mezi lidmi odpor či strach.

Pavlína Mašková, pracovnice Centra medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, se ve svém povídání věnovala i zvláštnímu archeologickému podoboru – tzv. archeologii popravišť. Badatelé, v současné době především v Polsku, provádějí systematické výzkumy v okolí šibenic a zkoumají způsob zacházení s těly popravených zločinců.

Zvláštním jevem, který se někdy u bezectných pohřbů středověku a raného novověku objevuje, jsou tzv. protivampyrické zásahy, kdy jsou mrtvým oddělovány končetiny či hlavy, svazovány ruce, hruď je probodena kůlem, případně jsou pohřbeni v nedůstojné poloze na břiše atd. To všechno kvůli tomu, aby se pohřbený mrtvý nemohl jako tzv. revenant vrátit do světa živých a škodit jim. V Čelákovicích u Prahy se dokonce kdysi našlo celé „pohřebiště vampýrů“ z raného středověku – alespoň se tak tradičně označuje. Podle názorů Pavlíny Maškové je však pravděpodobnější, že se jedná o těla popravenců z mnohem mladšího období.

Ať už je to jakkoliv, otázka interpretace zvláštních nebo atypických pohřbů na středověkých nekropolích zůstává jedním z řady dosud nedořešených témat, s nimiž se potýká středověká archeologie.

 

Přednášku Pavlíny Maškové „Vyděděnci až za hrob“ i s následnou besedou si můžete poslechnout zde.

 

Frederik Velinský


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP