Teplice

15. května

 

 
Aktuality

15.05.2025

Stopy geomagnetické historie v železitých konkrecích

Železité konkrece v pískovcích představují jedinečný geologický fenomén. Geologové a geofyzici Mgr. Lucie Smrčinová a doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D. Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vám prozradí, že tyto útvary nejenže dokumentují dlouhodobé změny chemických podmínek v podzemních vodách, ale mohou uchovávat záznamy paleomagnetických změn, včetně změn geomagnetického pole. Víc se dozvíte ve čtvrtek 15. května na teplické hvězdárně.


06.05.2025

BEZ KOFEINU: Cesta do pravěku – zrakem, sluchem i hmatem

KAPACITA SÁLU JE NAPLNĚNA A DALŠÍ REZERVACE SE NEPŘIJÍMAJÍ! DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ!

O práci paleontologa má řada lidí zkreslené představy. To samé platí o tom, jak a kde se hledají zkameněliny a jak se vykopávají. Štěpán Pícha, kurátor sbírek a průvodce z muzea Dinosauria, ukáže zájemcům především z řad dětí a mládeže, jak to doopravdy je – realita je mnohem zajímavější! Během jeho přednášky v ústeckém muzeu uvidíte v úterý 6. května dokonce opravdové fosilie, které si budete moci prohlédnou a osahat.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

22.09. 2022

Od egyptománie k egyptologii: cesta k rozluštění egyptských hieroglyfů

Před 200 lety položil Jean-François Champollion základy k odhalení skutečné povahy egyptského písma. Cesta k rozluštění hieroglyfů však začala dávno před jeho narozením, objevením Hórapollónovy Hieroglyphiky na počátku 15. století. Toto dílo však způsobilo zmatek v hlavách luštitelů, když zaselo falešnou víru o symbolické povaze znaků. O historii luštění hieroglyfů bude ve čtvrtek 22. září v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v Praze.

Víra, že Hieroglyphika představuje klíč k rozluštění egyptského písma a s ním i záhad egyptské civilizace, vedla celou řadu učenců ke snaze stát se prvními komu se to podaří. Způsob, jakým Egypťan Hórapollón ve 4. století n. l. vysvětloval jednotlivé znaky, posílil přesvědčení o symbolické povaze hieroglyfů. V době objevení Rosettské desky (1799) proto jen málokdo přistupoval k egyptskému písmu jako ke způsobu zápisu řeči – a to ještě takoví většinou pracovali s démotickou, nikoli egyptskou verzí textu.

Jean-François Champollion tak ve své práci sice mohl vycházet z díla svých předchůdců, musel však také čelit obrovským předsudkům o povaze hieroglyfického písma. Přednáška Renaty Landgráfové v děčínské kavárně Coffee & Books bude věnována historii luštění hieroglyfů od objevu Hieroglyphiky až po samotné odhalení skutečné povahy egyptského písma. Začátek je v 19 hodin.

Ilustrační fotografie v abstraktu: Pixabay.com

Obrázek v článku: Portrét Jeana-Françoise Champolliona od francouzského malíře Léona Cognieta (1831). Musée du Louvre, via Wikimedia Commons, volné dílo


  © 2012 UJEP