Tisá

23. listopadu


 
Aktuality

23.11.2017

Vznik, současná krása a zánik pískovce

Přírodní pochody tvarují masivní křemenné pískovce do desítek forem. Skalní věže, brány a voštiny známe všichni; kdo si ale všiml, že příroda někdy tvaruje skálu do podoby bublin, vosích hnízd či tenisových míčků? Mnohé z těchto tvarů jsou vzácné, nebo se vyskytují jen vysoko nad zemí a znají je nanejvýš horolezci. RNDr. Radek Mikuláš, DSc. z Geologického ústavu AV ČR měl štěstí, že byl (a trochu stále je) horolezcem i geologem. Proto ho lze pokládat za objevitele řady drobných tvarů pískovce. Seznámí vás s nimi na přednášce z cyklu Café Nobel, která se uskuteční ve čtvrtek 23. listopadu přímo na úpatí pískovcových Tiských stěn, v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku.


16.11.2017

Panspermie. Organismy v kosmu a život v meteoritech

Mohou živé bytosti přežít dlouhodobý pobyt v nehostinném kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme déle než sto let. A přilétly snad dokonce kdysi dávno z vesmíru zárodky života i na naši planetu? V rámci dalšího Café Nobel o tom bude ve čtvrtek 16. listopadu povídat biolog a popularizátor vědy Mgr. Tomáš Petrásek, vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví. Přednáška se koná v teplickém planetáriu.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

09.07. 2013

Café Nobel on the road

Nezahálíme ani o prázdninách! S Café Nobel vyrážíme po vzoru Jacka Kerouaca na cesty. Zastavíme se v Teplicích, Příchovicích a Janově nad Nisou. Podívejte se, jaká témata nás čekají.

11. července 2013 od 18.00

Co dělají kosmonauti, když se nikdo nedívá aneb Kosmonautika převážně nevážně

feustel s krtkem

Létat do kosmu je zodpovědná a nebezpečná práce. I při ní si však kosmonauti najdou čas na zábavu a odreagování. Jak odpočívají, jak se baví a jak spí? Jak si vaří oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Nepracovním životem kosmonautů na kosmické stanici vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

 

 

 

 

18. července 2013 od 18.00

Medicína ve vesmíru a z vesmíru/ Projekt Hydronaut

 hydronautNa palubě Mezinárodní kosmické stanice posunují astronauti hranice lidského poznání v mnoha oblastech vědy. O lékařském výzkumu na oběžné dráze a péči o zdraví astronautů bude vyprávět odborník na medicínu v extrémních podmínkách a popularizátor vědy Pavel Boháček. Matyáš Šanda představí svůj projekt experimentální podvodní stanice a vědecké laboratoře Hydronaut.

 

 

 

 

 

25. července 2013 od 18.00

Cesta na Mars: Současný a budoucí výzkum rudé planety

mars

Mars byl jedním z prvních těles sluneční soustavy, ke kterému vyslal člověk automatické kosmické sondy. Zájem odborníků o Mars nijak neopadá ani dnes, ba naopak je u rudé planety rušno. V příštích letech bude využito každé příhodné startovací okno pro vyslání další sondy. Velkým plánem pro příští desetiletí není bohužel přistání člověka, to je zatím v nedohlednu, ale automatický návrat vzorků z Marsu. Půjde nejenom o technickou výzvu, ale také o ukázku manažerského umu, kdy bude potřeba skloubit zájmy několika kosmických mocností. A kdoví, třeba to bude předstupeň onoho vysněného pilotovaného letu k rudé planetě. O výzkumu Marsu pohovoří Michal Václavíkz České kosmické kanceláře.

 

 

 

7. srpna 2013 od 10.00

Letní škola matematiky a fyziky Janov nad Nisou v Jizerských horách, host: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, Csc., astrofyzik

bhspin_xmm

Černé díry včera a dnes

Černé díry se postupně pro nás staly zcela běžnými objekty ve vesmíru, kde nacházíme díry dvou velikostí: hvězdné černé díry, které vznikají v závěrečných fázích hvězdného vývoje a obří černé díry, které sídlí v centrech většiny galaxií. Přednáška je věnována oběma skupinám černých děr a jejich vlastnostem. Prof. Petr Kulhánek se podrobněji zaměří na výzkum černé díry v centru naší Galaxie a také na (v poslední době velmi medializovanou) možnost vzniku černých děr na urychlovači LHC ve středisku evropského jaderného výzkumu CERN.

 

mlhovinaNáš vesmír

Na obloze vidíme planety, hvězdy, hvězdokupy, galaxie, mlhoviny a další objekty. To vše je jen malou částí celku. Z čeho se tedy skládá vesmír? Pouhých 5 procent hmoty a energie je ve formě atomární látky. Dalších 27 procent tvoří temná hmota, částice, jejichž gravitační projevy jsou dobře patrné a umožňují vytvářet prostorové mapy jejich výskytu. Několik desítek experimentů tyto částice usilovně hledá. Mají naději? Největší částí vesmíru, celých 68 procent, je však mysteriózní temná energie, která vesmír rozfukuje zrychlenou expanzí. Jakou má temná energie podstatu a co o ní dnes víme?

Po přednášce bude v případě příznivého počasí následovat pozorování noční oblohy.

 

15. srpna 2013 od 18.00

Struny ve vesmíru a božská částice

string_theory Proč mají částice hmotnost? Je vesmír takový, jak ho vidíme? Kolik má rozměrů? Existují světy „za zrcadlem“, souběžné s tím naším, které nemáme šanci navštívit nebo vůbec najít? Můžeme někdy pochopit vesmír jako takový? Aby vesmír už dále neschovával svá tajemství, prokopávají k nim fyzici tunel ze dvou stran. Experimentátoři provádějí srážky na urychlovači LHC a vloni objevený Higgsův boson, tzv. božská částice, možná není jejich posledním úlovkem. Souběžně s tím další fyzici pokračují ve svých výpočtech teorie superstrun. Práci „na obou stranách tunelu“ vám představí teoretický fyzik Mgr. Luboš Motl, Ph.D. na výjezdním Café Nobel v teplickém Planetáriu – ve čtvrtek 15. srpna od 18 hodin.

 

 

 

 

 

29. - 30. srpna 2013 od 18.00

Příchovice mezi nebem a zemí - O počasí, vesmíru a kosmonautice

 

kosmonauti

Kosmonautika převážně nevážně aneb Co dělají kosmonauti, když se nikdo nedívá

Létat do kosmu je zodpovědná a nebezpečná práce. I při ní si však kosmonauti najdou čas na zábavu a odreagování. Jak odpočívají, jak se baví a jak spí? Jak si vaří oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Nepracovním životem kosmonautů na kosmické stanici vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

 

 

weatherPočasí – jak funguje a jak se předpovídá

Jak meteorologové zjišťují aktuální stav atmosféry, co měří a co pozorují? Jaké jsou možnosti radarové a družicové meteorologie? Na co mají a na co nemají meteorologové modely? A proč živí meteorologové jsou (a ještě dlouho budou) potřeba? To poví Martin Novák, vedoucí prognostik ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

 

 

 abus7Astrobus Štefánikovy hvězdárny

Astronomové z pražského Petřína – pozorování Slunce, večerní  beseda s promítáním, pozorování objektů noční oblohy - po oba dny.

 




OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP