Ústí nad Labem

10. prosince

 
Aktuality

10.12.2019

Země v pohybu: Desková tektonika

Před 60 lety, v době kdy se začal odvíjet příběh kosmického programu Apollo, zformulovali vědci teorii deskové tektoniky, která vysvětluje příčiny prakticky všech procesů ve svrchních vrstvách Země, včetně zemětřesení a sopečných erupcí. V úterý 10. prosince o tom bude dětským návštěvníkům Café Nobel v ústecké kavárně Bárka kafe vyprávět Mgr. Vladimír Kolář Kusbach PhD. Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.


04.12.2019

Naši na Špicberkách. Půl století a dvě české expedice

Před 51 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve středu 4. prosince v kavárně a restauraci Refugio v Tisé vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

09.07. 2013

Café Nobel on the road

Nezahálíme ani o prázdninách! S Café Nobel vyrážíme po vzoru Jacka Kerouaca na cesty. Zastavíme se v Teplicích, Příchovicích a Janově nad Nisou. Podívejte se, jaká témata nás čekají.

11. července 2013 od 18.00

Co dělají kosmonauti, když se nikdo nedívá aneb Kosmonautika převážně nevážně

feustel s krtkem

Létat do kosmu je zodpovědná a nebezpečná práce. I při ní si však kosmonauti najdou čas na zábavu a odreagování. Jak odpočívají, jak se baví a jak spí? Jak si vaří oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Nepracovním životem kosmonautů na kosmické stanici vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

 

 

 

 

18. července 2013 od 18.00

Medicína ve vesmíru a z vesmíru/ Projekt Hydronaut

 hydronautNa palubě Mezinárodní kosmické stanice posunují astronauti hranice lidského poznání v mnoha oblastech vědy. O lékařském výzkumu na oběžné dráze a péči o zdraví astronautů bude vyprávět odborník na medicínu v extrémních podmínkách a popularizátor vědy Pavel Boháček. Matyáš Šanda představí svůj projekt experimentální podvodní stanice a vědecké laboratoře Hydronaut.

 

 

 

 

 

25. července 2013 od 18.00

Cesta na Mars: Současný a budoucí výzkum rudé planety

mars

Mars byl jedním z prvních těles sluneční soustavy, ke kterému vyslal člověk automatické kosmické sondy. Zájem odborníků o Mars nijak neopadá ani dnes, ba naopak je u rudé planety rušno. V příštích letech bude využito každé příhodné startovací okno pro vyslání další sondy. Velkým plánem pro příští desetiletí není bohužel přistání člověka, to je zatím v nedohlednu, ale automatický návrat vzorků z Marsu. Půjde nejenom o technickou výzvu, ale také o ukázku manažerského umu, kdy bude potřeba skloubit zájmy několika kosmických mocností. A kdoví, třeba to bude předstupeň onoho vysněného pilotovaného letu k rudé planetě. O výzkumu Marsu pohovoří Michal Václavíkz České kosmické kanceláře.

 

 

 

7. srpna 2013 od 10.00

Letní škola matematiky a fyziky Janov nad Nisou v Jizerských horách, host: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, Csc., astrofyzik

bhspin_xmm

Černé díry včera a dnes

Černé díry se postupně pro nás staly zcela běžnými objekty ve vesmíru, kde nacházíme díry dvou velikostí: hvězdné černé díry, které vznikají v závěrečných fázích hvězdného vývoje a obří černé díry, které sídlí v centrech většiny galaxií. Přednáška je věnována oběma skupinám černých děr a jejich vlastnostem. Prof. Petr Kulhánek se podrobněji zaměří na výzkum černé díry v centru naší Galaxie a také na (v poslední době velmi medializovanou) možnost vzniku černých děr na urychlovači LHC ve středisku evropského jaderného výzkumu CERN.

 

mlhovinaNáš vesmír

Na obloze vidíme planety, hvězdy, hvězdokupy, galaxie, mlhoviny a další objekty. To vše je jen malou částí celku. Z čeho se tedy skládá vesmír? Pouhých 5 procent hmoty a energie je ve formě atomární látky. Dalších 27 procent tvoří temná hmota, částice, jejichž gravitační projevy jsou dobře patrné a umožňují vytvářet prostorové mapy jejich výskytu. Několik desítek experimentů tyto částice usilovně hledá. Mají naději? Největší částí vesmíru, celých 68 procent, je však mysteriózní temná energie, která vesmír rozfukuje zrychlenou expanzí. Jakou má temná energie podstatu a co o ní dnes víme?

Po přednášce bude v případě příznivého počasí následovat pozorování noční oblohy.

 

15. srpna 2013 od 18.00

Struny ve vesmíru a božská částice

string_theory Proč mají částice hmotnost? Je vesmír takový, jak ho vidíme? Kolik má rozměrů? Existují světy „za zrcadlem“, souběžné s tím naším, které nemáme šanci navštívit nebo vůbec najít? Můžeme někdy pochopit vesmír jako takový? Aby vesmír už dále neschovával svá tajemství, prokopávají k nim fyzici tunel ze dvou stran. Experimentátoři provádějí srážky na urychlovači LHC a vloni objevený Higgsův boson, tzv. božská částice, možná není jejich posledním úlovkem. Souběžně s tím další fyzici pokračují ve svých výpočtech teorie superstrun. Práci „na obou stranách tunelu“ vám představí teoretický fyzik Mgr. Luboš Motl, Ph.D. na výjezdním Café Nobel v teplickém Planetáriu – ve čtvrtek 15. srpna od 18 hodin.

 

 

 

 

 

29. - 30. srpna 2013 od 18.00

Příchovice mezi nebem a zemí - O počasí, vesmíru a kosmonautice

 

kosmonauti

Kosmonautika převážně nevážně aneb Co dělají kosmonauti, když se nikdo nedívá

Létat do kosmu je zodpovědná a nebezpečná práce. I při ní si však kosmonauti najdou čas na zábavu a odreagování. Jak odpočívají, jak se baví a jak spí? Jak si vaří oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Nepracovním životem kosmonautů na kosmické stanici vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

 

 

weatherPočasí – jak funguje a jak se předpovídá

Jak meteorologové zjišťují aktuální stav atmosféry, co měří a co pozorují? Jaké jsou možnosti radarové a družicové meteorologie? Na co mají a na co nemají meteorologové modely? A proč živí meteorologové jsou (a ještě dlouho budou) potřeba? To poví Martin Novák, vedoucí prognostik ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

 

 

 abus7Astrobus Štefánikovy hvězdárny

Astronomové z pražského Petřína – pozorování Slunce, večerní  beseda s promítáním, pozorování objektů noční oblohy - po oba dny.

 




OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP