Teplice

17. ledna

 
Aktuality

12.02.2019

Andrew Feustel: S Krtečkem ve vesmíru

Půl roku strávil americký astronaut Andrew Feustel na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS ve společnosti české pohádkové postavičky – Krtečka. Viděli spolu 3152 východů Slunce a volným vesmírem uletěli 134 miliony kilometrů. Co dalšího spolu zažili? O tom bude v úterý 12. února na dětském Café Nobel Bez kofeinu v ústecké kavárně Bárka vyprávět odborník na kosmonautiku Milan HalousekČeské kosmické kanceláře.


17.01.2019

Jak rostliny zabydlily souš?

Rostliny porůstají souš už skoro půl miliardy let. Jak vypadaly první odvážné průkopnice, které vystoupily z vody? Informace o nich nám dnes zprostředkovává nejen paleontologie, ale také pokroky moderní genetiky, která odhaluje genetickou informaci žijících druhů. Od buněčného biologa Mgr. Stanislava VosolsoběPřírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dozvíte, jakým způsobem můžeme z této genetické informace zjistit, jak se vyvíjely dávno vymřelé organismy. Ve čtvrtek 17. ledna na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

25.07. 2014

Café Nobel on the Road 2014

Café Nobel ani o prázdninách nezahálí. Kromě pravidelných večerů na hvězdárně v Teplicích se chystáme i na cestu do Jizerských hor, konkrétně do Janova nad Nisou, kde se koná tradiční Letní škola matematiky a fyziky. Jejím účastníkům přivezeme dva hosty, kteří si pro ně připravili celkem čtyři přednášky na tři různá témata:

 

 

Mlhovina5. srpna 2014 od 19:00

Teorie strun: sjednocení všech dosavadních teorií fyziky

 

Od dob Galilea a Newtona fyzici poznávali, jakými zákony se řídí příroda. Teprve od dob Einsteina však fyziky začala přitahovat myšlenka, že naleznou přesnou „teorii všeho“. Ta musí být v principu schopna vysvětlit a předpovědět všechny předpověditelné jevy v přírodě. Na začátku 21. stoleti se zdá, že právě teorie strun je jedinou teorií, která má potenciál sjednotit starší teorie, které sice vysvětlují téměř všechny jevy, ale po částech – Einsteinovu obecnou teorii relativity o gravitaci, vesmíru jako celku a zakřiveném prostoru a také standardní model částicové fyziky popisující částice od elektronu až po Higgsův boson a jejich vzájemné působení. Zdá se, že tyto dva pilíře lze sloučit pouze za předpokladu, že elementární částice nejsou přesně bodové, ale že jsou to malá oscilující vlákna, „struny“, které se mohou spojovat a rozpojovat, a musí tak navíc činit v desetirozměrném časoprostoru. Hovořit o tom bude teoretický fyzik Mgr. Luboš Motl, Ph.D., který se teorií strun dlouhodobě zabývá.

 

Ilustrační foto: Mlhovina NGC 3372 v souhvězdí Lodního kýlu

Zdroj: NASA, ESA, N. Smith (University of California, Berkeley), The Hubble Heritage Team (STScI/AURA) a NOAO/AURA/NSF, licence Public domain.

 

 

─îern├í d├şra6. srpna 2014 od 10:30

Černé díry: Co jsou a jak se chovají

 

Když počítal Karl Schwarzschild na ruské frontě první světové války trajektorie pro dělostřelectvo (a také chytal bacily, kterým zanedlouho podlehl), hrál si zároveň s rovnicemi Einsteinovy nové teorie gravitace, obecné teorie relativity, a našel jejich první fantastický důsledek – a první přesné řešení. Je-li hustota hmoty moc velká, zkolabuje do objektu s natolik silnou gravitační přitažlivostí, že z něj nemůže uletět ani světlo. Nejdříve se mluvilo o „zamrzlých hvězdách“, ale John Wheeler je v 60. letech pojmenoval „černé díry“. Dnes už víme v podstatě jistě, že černých děr je ve vesmíru mnoho, včetně jedné obří uprostřed naší a také v dalších galaxiích. Spolu s teoretickým fyzikem Mgr. Lubošem Motlem, Ph.D. se podíváme, co by pozoroval člověk, který by byl takovou dírou vcucnut. Černé díry nejsou zcela černé, ale podobně jako „černá tělesa“ o nenulové teplotě i ony vyzařují trochu světla a tepelného záření. Jak objevil Stephen Hawking před 40 lety, černé díry žhnou. Zdálo se, že jsou i dokonalým „vysavačem“, který dokonale uklidí nepořádek (a „entropii“), ale v posledních 20 letech vyšlo najevo, že černé díry si ve skutečnosti pamatují o hmotě, kterou vsály, všechno. Některé otázky o tom, proč černé díry „zachovávají informaci“, jsou vášnivě studovány a zpochybňovány některými z nejslavnějších fyziků světa dodnes.

 

Ilustrační obrázek: Černá díra

Zdroj: Alain r, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 2.5

 

 

2013_Chelyabinsk_meteor_trace7. srpna 2014 od 10:30 a 13:30

Čeljabinský meteorit rok a půl poté

 

V pátek 15. února 2013 vlétla nad ruským městem Čeljabinsk do zemské atmosféry za poměrně dramatických okolností malá planetka. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od pádu tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. Není tedy divu, že čeljabinská událost, při níž bylo lehce zraněno více než 1000 lidí a která byla díky stovkám videozáznamů a dalších dat dobře zdokumentovaná, vyvolala celosvětovou pozornost. Planetka vlivem tření o zemskou atmosféru ve výšce explodovala a její trosky pokryly širokou oblast v okolí měst Čeljabinsk a Čebarkul. Odkud k nám toto těleso přilétlo, jak bylo původně velké a co dalšího se o něm a okolnostech jeho pádu podařilo zjistit? Do výzkumu se zapojili i čeští astronomové. Jeden z nich, RNDr. Jiří Borovička CSc z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, ve své přednášce shrne všechny podstatné poznatky, které se za rok a půl zkoumání o čeljabinské události podařilo získat.

 

Foto: Stopa po průletu Čeljabinského meteoritu

Zdroj: Alex Alishevskikh, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 2.0

 

 

Další jedno či dvě „výjezdní“ Café Nobel máme naplánovaná na říjen. Zastavíme se v Žihli na severu Plzeňska a pravděpodobně také v Litvínově.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP