Ústí nad Labem

3. července

Aktuality

03.07.2025

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

12.06.2025

Teorie strun: od historie po současnost

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.

Café Nobel na Facebooku

Café Nobel na YouTube

23.05. 2019

Člověk a pískovec

V děčínské kavárně Coffee&Book tentokrát představíme publikaci, která se dotýká fenoménu pískovcové krajiny České křídové tabule z pohledu historika. PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vás ve čtvrtek 23. května seznámí s obecnou teorií historické práce s archeologizovanými terénními prameny, kterou ilustruje třemi případovými studiemi z autorských výzkumů tradiční venkovské kultury novověku.

Kaple Božího Hrobu ve Velenicích na Českolipsku je případem zaniklého sakrálního objektu v pískovci, kterému stavebně historický průzkumu a interpretace pomohly vrátit symbolický smysl a společenský význam. Vývoj osídlení vsi Hvězda/Sterndorf u České Lípy seznamuje se základními tendencemi při osidlování pískovců, úzce vázanými na georeliéf krajiny. Plošný výzkum sušáren ovoce v pískovcích zase mapuje typologii, rozšíření a vývoj specifického, dnes zaniklého typu technické stavby z prostředí zemědělské výroby venkova.

Povídání Kamila Podroužka začne v 19 hodin – v pravidelném čase našich děčínských setkání.

Foto v hlavičce: Čertovy hlavy, vysekané 1841-1846 Václavem Levým u Želíz na Mělnicku.

Foto v článku: Průčelí skalního obydlí č.p. 1 ve Lhotce na Mělnicku.

Zpět