Teplice

21. června



 
Aktuality

21.06.2018

Hudba sfér: Zvuky z vesmíru

Jedním ze zdrojů informací o vesmíru, který nás obklopuje, jsou zvukové vlny. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné, možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa doopravdy nějaké zvuky? Ve své přednášce o tom bude vyprávět astronom Mgr. Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města PrahyVe čtvrtek 21. června, v sále teplického planetária.


14.06.2018

Na stopě ztracených jazyků

Jaký jazyk je nejstarší? Dá se to vůbec zjistit – a podle čeho? Proč se od sebe jazyky liší a je možné rekonstruovat dávno zaniklé prajazyky? Archeolog a filolog Mgr. Ľubomír Novák, Ph.D z Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představí ve čtvrtek 14. června v ústeckém Fokus kafe některé z výzkumů historické a srovnávací jazykovědy, které se pokouší nalézt na uvedené otázky odpovědi.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

15.11. 2016

Expedice Brambora: Ke kořenům jedné z nejvýznamnějších plodin současného světa


 

Sedm vědců, šlechtitelů a dokumentaristů se vydalo na výpravu za divokými bramborami a původními odrůdami do Jižní Ameriky, aby tam pátralo po nových možnostech ochrany brambor před různými nemocemi, především obecnou strupovitostí. O své americké cestě přijede v úterý 15. listopadu na teplickou hvězdárnu vyprávět RNDr. Markéta Marečková, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.

Brambory jsou v celosvětovém měřítku čtvrtou nejdůležitější pěstovanou plodinou. V České republice působí významní šlechtitelé a producenti bramborové sadby. Nejvyšší produkci a vývoz brambor ze zemí Jižní Ameriky má Argentina, v Peru je nejvyšší počet známých odrůd a z Chile pochází rodič našich konzumních brambor.

Naši odborníci se vydali na průzkum jihoamerických bramborových polí, ale i lesů, mokřin a vysokohorských plání. Všude hledali brambory a zkoumali, zda jsou nemocné nebo zdravé. Na každém místě odebírali vzorky na analýzu DNA, a to nejen z brambor, ale i z okolní půdy, a další vzorky nutné pro vyhodnocení půdních a klimatických podmínek. Prozkoumali takto asi padesát lokalit. Některé dovezené brambory už jim vyrostly i ve zdejších podmínkách, jiné zkoumají jejich kolegové v Argentině.

Obecná strupovitost brambor je významná celosvětově, její výskyt je sledován ve Francii, Finsku, Norsku, Izraeli, Japonsku, Austrálii, USA a dalších zemích. Onemocnění je ovlivňováno i měnícími se klimatickými podmínkami, především změnou časového rozložení srážek. I proto se jeho význam celosvětově zvyšuje. Působí jej bakterie z rodu Streptomyces, které silně narušují bramborové hlízy a vytvářejí léze kolem místa napadení. Naši odborníci se pomocí mikrobiologických, molekulárních i ekologických metod pokusili zjistit dosud neznámé informace o tomto onemocnění a snížit jeho působení.

„Přednáška bude o tom, co se nám podařilo vyzkoumat, a jak přispěla a ještě přispěje k získaným výsledkům naše jihoamerická cesta,“ říká Markéta Marečková. Café Nobel začne na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích jako tradičně v 18 hodin.

 

Foto v článku: Výzkum brambor na plovoucím ostrově na jezeře Titicaca.

Foto v hlavičce: Jihoamerické bramborové menu. Obě fotografie z archivu Markéty Marečkové.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP