Teplice

21. září


 
Aktuality

21.09.2017

Jak se zvířata orientují: mechanismy a mozkový podklad

O prostorové navigací zvířat pohovoří Mgr. Kamil Vlček, Ph.D. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Pokusí se objasnit záhadu, jak zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka. Zmíní čichovou a magnetickou orientaci i sluneční kompas. Popíše různé typy reprezentací prostoru, vnitřních map, která zvířata i lidé používají a jak s nimi souvisí navigační strategie. Nakonec se zaměří na mozkový podklad navigace, včetně speciálních typů mozkových buněk sloužících k práci s různými vlastnostmi prostoru. Teplické Café Nobel se uskuteční ve čtvrtek 21. září.


14.09.2017

Schizofrenie v otázkách a odpovědích

Jak se tato duševní porucha projevuje? Umíme ji spolehlivě rozpoznat a léčit? Proč nemocní neužívají ordinované léky, a lze schizofrenii předejít? O tom bude hovořit prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D. z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dozvíte se, co moderní psychiatrie nemocným se schizofrenií nabízí. Může veřejnost ovlivnit prognózu lidí trpících schizofrenií? Přednáška z cyklu Café Nobel přinese ve čtvrtek 14. září odpovědi nejen na tyto otázky.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

15.11. 2016

Expedice Brambora: Ke kořenům jedné z nejvýznamnějších plodin současného světa


 

Sedm vědců, šlechtitelů a dokumentaristů se vydalo na výpravu za divokými bramborami a původními odrůdami do Jižní Ameriky, aby tam pátralo po nových možnostech ochrany brambor před různými nemocemi, především obecnou strupovitostí. O své americké cestě přijede v úterý 15. listopadu na teplickou hvězdárnu vyprávět RNDr. Markéta Marečková, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.

Brambory jsou v celosvětovém měřítku čtvrtou nejdůležitější pěstovanou plodinou. V České republice působí významní šlechtitelé a producenti bramborové sadby. Nejvyšší produkci a vývoz brambor ze zemí Jižní Ameriky má Argentina, v Peru je nejvyšší počet známých odrůd a z Chile pochází rodič našich konzumních brambor.

Naši odborníci se vydali na průzkum jihoamerických bramborových polí, ale i lesů, mokřin a vysokohorských plání. Všude hledali brambory a zkoumali, zda jsou nemocné nebo zdravé. Na každém místě odebírali vzorky na analýzu DNA, a to nejen z brambor, ale i z okolní půdy, a další vzorky nutné pro vyhodnocení půdních a klimatických podmínek. Prozkoumali takto asi padesát lokalit. Některé dovezené brambory už jim vyrostly i ve zdejších podmínkách, jiné zkoumají jejich kolegové v Argentině.

Obecná strupovitost brambor je významná celosvětově, její výskyt je sledován ve Francii, Finsku, Norsku, Izraeli, Japonsku, Austrálii, USA a dalších zemích. Onemocnění je ovlivňováno i měnícími se klimatickými podmínkami, především změnou časového rozložení srážek. I proto se jeho význam celosvětově zvyšuje. Působí jej bakterie z rodu Streptomyces, které silně narušují bramborové hlízy a vytvářejí léze kolem místa napadení. Naši odborníci se pomocí mikrobiologických, molekulárních i ekologických metod pokusili zjistit dosud neznámé informace o tomto onemocnění a snížit jeho působení.

„Přednáška bude o tom, co se nám podařilo vyzkoumat, a jak přispěla a ještě přispěje k získaným výsledkům naše jihoamerická cesta,“ říká Markéta Marečková. Café Nobel začne na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích jako tradičně v 18 hodin.

 

Foto v článku: Výzkum brambor na plovoucím ostrově na jezeře Titicaca.

Foto v hlavičce: Jihoamerické bramborové menu. Obě fotografie z archivu Markéty Marečkové.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP