Teplice

15. května

 

 
Aktuality

15.05.2025

Stopy geomagnetické historie v železitých konkrecích

Železité konkrece v pískovcích představují jedinečný geologický fenomén. Geologové a geofyzici Mgr. Lucie Smrčinová a doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D. Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vám prozradí, že tyto útvary nejenže dokumentují dlouhodobé změny chemických podmínek v podzemních vodách, ale mohou uchovávat záznamy paleomagnetických změn, včetně změn geomagnetického pole. Víc se dozvíte ve čtvrtek 15. května na teplické hvězdárně.


06.05.2025

BEZ KOFEINU: Cesta do pravěku – zrakem, sluchem i hmatem

KAPACITA SÁLU JE NAPLNĚNA A DALŠÍ REZERVACE SE NEPŘIJÍMAJÍ! DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ!

O práci paleontologa má řada lidí zkreslené představy. To samé platí o tom, jak a kde se hledají zkameněliny a jak se vykopávají. Štěpán Pícha, kurátor sbírek a průvodce z muzea Dinosauria, ukáže zájemcům především z řad dětí a mládeže, jak to doopravdy je – realita je mnohem zajímavější! Během jeho přednášky v ústeckém muzeu uvidíte v úterý 6. května dokonce opravdové fosilie, které si budete moci prohlédnou a osahat.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

15.11. 2016

Expedice Brambora: Ke kořenům jedné z nejvýznamnějších plodin současného světa


 

Sedm vědců, šlechtitelů a dokumentaristů se vydalo na výpravu za divokými bramborami a původními odrůdami do Jižní Ameriky, aby tam pátralo po nových možnostech ochrany brambor před různými nemocemi, především obecnou strupovitostí. O své americké cestě přijede v úterý 15. listopadu na teplickou hvězdárnu vyprávět RNDr. Markéta Marečková, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.

Brambory jsou v celosvětovém měřítku čtvrtou nejdůležitější pěstovanou plodinou. V České republice působí významní šlechtitelé a producenti bramborové sadby. Nejvyšší produkci a vývoz brambor ze zemí Jižní Ameriky má Argentina, v Peru je nejvyšší počet známých odrůd a z Chile pochází rodič našich konzumních brambor.

Naši odborníci se vydali na průzkum jihoamerických bramborových polí, ale i lesů, mokřin a vysokohorských plání. Všude hledali brambory a zkoumali, zda jsou nemocné nebo zdravé. Na každém místě odebírali vzorky na analýzu DNA, a to nejen z brambor, ale i z okolní půdy, a další vzorky nutné pro vyhodnocení půdních a klimatických podmínek. Prozkoumali takto asi padesát lokalit. Některé dovezené brambory už jim vyrostly i ve zdejších podmínkách, jiné zkoumají jejich kolegové v Argentině.

Obecná strupovitost brambor je významná celosvětově, její výskyt je sledován ve Francii, Finsku, Norsku, Izraeli, Japonsku, Austrálii, USA a dalších zemích. Onemocnění je ovlivňováno i měnícími se klimatickými podmínkami, především změnou časového rozložení srážek. I proto se jeho význam celosvětově zvyšuje. Působí jej bakterie z rodu Streptomyces, které silně narušují bramborové hlízy a vytvářejí léze kolem místa napadení. Naši odborníci se pomocí mikrobiologických, molekulárních i ekologických metod pokusili zjistit dosud neznámé informace o tomto onemocnění a snížit jeho působení.

„Přednáška bude o tom, co se nám podařilo vyzkoumat, a jak přispěla a ještě přispěje k získaným výsledkům naše jihoamerická cesta,“ říká Markéta Marečková. Café Nobel začne na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích jako tradičně v 18 hodin.

 

Foto v článku: Výzkum brambor na plovoucím ostrově na jezeře Titicaca.

Foto v hlavičce: Jihoamerické bramborové menu. Obě fotografie z archivu Markéty Marečkové.


  © 2012 UJEP