Teplice

16. ledna

 

 
Aktuality

19.12.2024

Darmok and Jalad at Tanagra: jak si (ne)porozumět s mimozemšťany

Pokud někdy narazíme na mimozemšťany, budeme jim rozumět? Nebude lepší nechat je psát? Při snaze o rozluštění mimozemského jazyka můžeme využít poznatků z luštění starověkých jazyků, dochovaných v psané podobě na červy prožraných papyrech nebo tesané v kameni. Jak, to prozradí egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně. 


12.12.2024

Arabové a ti ostatní

Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

15.11. 2016

Expedice Brambora: Ke kořenům jedné z nejvýznamnějších plodin současného světa


 

Sedm vědců, šlechtitelů a dokumentaristů se vydalo na výpravu za divokými bramborami a původními odrůdami do Jižní Ameriky, aby tam pátralo po nových možnostech ochrany brambor před různými nemocemi, především obecnou strupovitostí. O své americké cestě přijede v úterý 15. listopadu na teplickou hvězdárnu vyprávět RNDr. Markéta Marečková, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.

Brambory jsou v celosvětovém měřítku čtvrtou nejdůležitější pěstovanou plodinou. V České republice působí významní šlechtitelé a producenti bramborové sadby. Nejvyšší produkci a vývoz brambor ze zemí Jižní Ameriky má Argentina, v Peru je nejvyšší počet známých odrůd a z Chile pochází rodič našich konzumních brambor.

Naši odborníci se vydali na průzkum jihoamerických bramborových polí, ale i lesů, mokřin a vysokohorských plání. Všude hledali brambory a zkoumali, zda jsou nemocné nebo zdravé. Na každém místě odebírali vzorky na analýzu DNA, a to nejen z brambor, ale i z okolní půdy, a další vzorky nutné pro vyhodnocení půdních a klimatických podmínek. Prozkoumali takto asi padesát lokalit. Některé dovezené brambory už jim vyrostly i ve zdejších podmínkách, jiné zkoumají jejich kolegové v Argentině.

Obecná strupovitost brambor je významná celosvětově, její výskyt je sledován ve Francii, Finsku, Norsku, Izraeli, Japonsku, Austrálii, USA a dalších zemích. Onemocnění je ovlivňováno i měnícími se klimatickými podmínkami, především změnou časového rozložení srážek. I proto se jeho význam celosvětově zvyšuje. Působí jej bakterie z rodu Streptomyces, které silně narušují bramborové hlízy a vytvářejí léze kolem místa napadení. Naši odborníci se pomocí mikrobiologických, molekulárních i ekologických metod pokusili zjistit dosud neznámé informace o tomto onemocnění a snížit jeho působení.

„Přednáška bude o tom, co se nám podařilo vyzkoumat, a jak přispěla a ještě přispěje k získaným výsledkům naše jihoamerická cesta,“ říká Markéta Marečková. Café Nobel začne na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích jako tradičně v 18 hodin.

 

Foto v článku: Výzkum brambor na plovoucím ostrově na jezeře Titicaca.

Foto v hlavičce: Jihoamerické bramborové menu. Obě fotografie z archivu Markéty Marečkové.


  © 2012 UJEP