Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Expedice Brambora: Ke kořenům jedné z nejvýznamnějších plodin současného světa
Sedm vědců, šlechtitelů a dokumentaristů se vydalo na výpravu za divokými bramborami a původními odrůdami do Jižní Ameriky, aby tam pátralo po nových možnostech ochrany brambor před různými nemocemi, především obecnou strupovitostí. O své americké cestě přijede v úterý 15. listopadu na teplickou hvězdárnu vyprávět RNDr. Markéta Marečková, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.
Brambory jsou v celosvětovém měřítku čtvrtou nejdůležitější pěstovanou plodinou. V České republice působí významní šlechtitelé a producenti bramborové sadby. Nejvyšší produkci a vývoz brambor ze zemí Jižní Ameriky má Argentina, v Peru je nejvyšší počet známých odrůd a z Chile pochází rodič našich konzumních brambor.
Naši odborníci se vydali na průzkum jihoamerických bramborových polí, ale i lesů, mokřin a vysokohorských plání. Všude hledali brambory a zkoumali, zda jsou nemocné nebo zdravé. Na každém místě odebírali vzorky na analýzu DNA, a to nejen z brambor, ale i z okolní půdy, a další vzorky nutné pro vyhodnocení půdních a klimatických podmínek. Prozkoumali takto asi padesát lokalit. Některé dovezené brambory už jim vyrostly i ve zdejších podmínkách, jiné zkoumají jejich kolegové v Argentině.
Obecná strupovitost brambor je významná celosvětově, její výskyt je sledován ve Francii, Finsku, Norsku, Izraeli, Japonsku, Austrálii, USA a dalších zemích. Onemocnění je ovlivňováno i měnícími se klimatickými podmínkami, především změnou časového rozložení srážek. I proto se jeho význam celosvětově zvyšuje. Působí jej bakterie z rodu Streptomyces, které silně narušují bramborové hlízy a vytvářejí léze kolem místa napadení. Naši odborníci se pomocí mikrobiologických, molekulárních i ekologických metod pokusili zjistit dosud neznámé informace o tomto onemocnění a snížit jeho působení.
„Přednáška bude o tom, co se nám podařilo vyzkoumat, a jak přispěla a ještě přispěje k získaným výsledkům naše jihoamerická cesta,“ říká Markéta Marečková. Café Nobel začne na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích jako tradičně v 18 hodin.
Foto v článku: Výzkum brambor na plovoucím ostrově na jezeře Titicaca.
Foto v hlavičce: Jihoamerické bramborové menu. Obě fotografie z archivu Markéty Marečkové.
