Model vesmíru z vraku antické lodi od ostrova Antikythéry

Loď, která ztroskotala kolem roku 80 př. n. l. mezi Krétou a řeckým poloostrovem Peloponés, vezla na palubě unikátní přístroj určený k předpovědím postavení nebeských těles na obloze i k prezentaci dalších astronomických jevů. Více než sto let trvalo, než se z hromádky zkorodovaných úlomků podařilo celý mechanismus zrekonstruovat. Spletitou historii jeho objevu a výzkumu představí klasická filoložka a medievalistka PhDr. Alena Hadravová, CSc., DSc. z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky v Praze a astrofyzik doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd.

Mnohé archeologické nálezy i písemná svědectví dokládají vysokou vyspělost antické civilizace ve Středomoří. Ve vraku starořecké lodi, objeveném na začátku 20. století u ostrova Antikythéry, se však našlo něco skutečně nečekaného. Drobné zkorodované bronzové úlomky z mořského dna se ukázaly být pozůstatkem unikátního astronomického přístroje, jakéhosi malého, přenosného modelu vesmíru. Výsledky interdisciplinární spolupráce špičkových týmů z několika zemí vyvrcholil publikací výsledků průzkumu více než 2000 let starého mechanismu, otištěných v roce 2021 v časopise Nature.  

Přednáška na hvězdárně v Teplicích začne jako obvykle v 18 hodin. Své místo si můžete rezervovat na adrese hap@hapteplice.cz.

Foto v abstraktu: Model mechanismu z Antikythery, detail jednoho z ciferníků. Kredit: Gts-tg, via Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Foto v článku: Mechanismus z Antikythery, vystavený v Archeologickém muzeu v Athénách. Kredit: Aleksandr Zykov, via Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0