Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

31.08. 2023

Svět u absolutní nuly

 

Chlad člověk zakoušel již od svých počátků. Zkušenost jej naučila, jak mu čelit, ale také k čemu – a jak – jej využít. Počátky využívání přírodních „ledáren“ datují historikové do 17. století př. n. l. První pokusy, které lze označit za vědecké – „vliv sněhu v útrobách slepice na hnití jejího masa“ [1], s nimi prováděl v posledních letech svého života Francis Bacon (1561–1626). Mohou nám být nízké teploty prospěšné i jinak? Jaké nejnižší teploty lze dosáhnout? O tom bude ve čtvrtek 31. srpna ve své přednášce na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Neuběhlo ani 250 let a vědecké týmy se mohly pochlubit zkapalněním plynů – a dosažení tak nízkých teplot, které se na Zemi, ani jinde ve Vesmíru nevyskytují. V souvislosti s nimi si vědci povšimli, že jejich působením mění látky své vlastnosti. A některé tak výrazně, že byl objeven svět bez tření a elektrického odporu. A to byl jen počátek odhalování fascinujícího světa v blízkosti absolutní nuly…

 

[1] BACON, Francis. Nové organon. Překlad Miroslav Zůna. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1974. 249 s., s. 13.

 

Ilustrační foto v abstraktu i článku: Pixabay.com


  © 2012 UJEP