Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Zemětřesné roje na západě Čech a jižním Islandu
Zemětřesení je přírodní děj, při kterém se jednorázově uvolňuje obrovské množství energie nahromaděné deformací horniny v zemské kůře nebo ve svrchním plášti Země. Při zemětřesení se vybudí seismické vlny, které se šíří všemi směry od ohniska zemětřesení. Seismické vlny v blízkosti ohniska často způsobují škody na majetku nebo i ztráty na životech. Jsou ale i jedinečným zdrojem informace o zemském nitru, protože pronikají celou Zemí. Nejvíce seismické energie na Zemi se uvolňuje na styku litosférických desek, které se vůči sobě vzájemně pohybují. Zemětřesení vnikají i uvnitř tektonických desek na tzv. tektonických zlomech.
Specifickým typem seismické aktivity jsou zemětřesné roje. V zemětřesných rojích se seismická energie akumulovaná na tektonickém zlomu v zemské kůře neuvolňuje najednou v jediném silnějším zemětřesení, ale postupně v sérii několika stovek až tisíců slabých zemětřesení. Zemětřesné roje jsou typické pro vulkanické a geotermální oblasti. Západní Čechy (Chebsko, Kraslicko, Ašsko) a jižní Island jsou dvě nejvýznamnější oblasti výskytu zemětřesných rojů v Evropě. Další významné oblasti výskytu zemětřesných rojů jsou například Yellowstone a Long Valley Caldera v Americe, vulkanické oblasti v Japonsku, na Novém Zélandu nebo postvulkanické oblasti v Řecku a Itálii.
První část povídání bude věnována příčinám vzniku zemětřesení a výskytu zemětřesení ve světě. Dále budou uvedeny základní charakteristiky stavby Země a vlastnosti zemského nitra. Druhá část bude věnována našim „domácím“ zemětřesením, především zemětřesným rojům v západních Čechách. Návštěvníci Café Nobel se také dozvědí, proč k zemětřesným rojům dochází právě na Chebsku-Kraslicku a na jižním Islandu a v čem si jsou tyto dvě, geologicko-tektonicky zcela odlišné oblasti, podobné.
Hostem zářijového Café Nobel v Teplicích bude seismolog Ing. Josef Horálek, CSc.
Ilustrační obrázek: Seismogram zemětřesení v Srbsku, 3. listopadu 2010
Autor: Seismological survey of Serbia, Wikimedia Commons, licence Public domain
