Děčín
23. ledna
23.01.2025
Neznámé podzemní světy Labských pískovců
16.01.2025
Putování za blesky Sluneční soustavou
Přestože je už více než čtvrt tisíciletí známo, že blesk je elektrický výboj, zůstává pro nás přírodním jevem sice běžným, ale stále tajemným. Fascinuje nás svou rozmanitostí, světelnými a zvukovými efekty, bojíme se jeho síly. Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ve čtvrtek 16. ledna v Teplicích prozradí, co o blescích víme, ale také nevíme, a navštívíme přitom i další planety Sluneční soustavy. Koná se v teplickém planetáriu!
Zemětřesné roje na západě Čech a jižním Islandu
Zemětřesení je přírodní děj, při kterém se jednorázově uvolňuje obrovské množství energie nahromaděné deformací horniny v zemské kůře nebo ve svrchním plášti Země. Při zemětřesení se vybudí seismické vlny, které se šíří všemi směry od ohniska zemětřesení. Seismické vlny v blízkosti ohniska často způsobují škody na majetku nebo i ztráty na životech. Jsou ale i jedinečným zdrojem informace o zemském nitru, protože pronikají celou Zemí. Nejvíce seismické energie na Zemi se uvolňuje na styku litosférických desek, které se vůči sobě vzájemně pohybují. Zemětřesení vnikají i uvnitř tektonických desek na tzv. tektonických zlomech.
Specifickým typem seismické aktivity jsou zemětřesné roje. V zemětřesných rojích se seismická energie akumulovaná na tektonickém zlomu v zemské kůře neuvolňuje najednou v jediném silnějším zemětřesení, ale postupně v sérii několika stovek až tisíců slabých zemětřesení. Zemětřesné roje jsou typické pro vulkanické a geotermální oblasti. Západní Čechy (Chebsko, Kraslicko, Ašsko) a jižní Island jsou dvě nejvýznamnější oblasti výskytu zemětřesných rojů v Evropě. Další významné oblasti výskytu zemětřesných rojů jsou například Yellowstone a Long Valley Caldera v Americe, vulkanické oblasti v Japonsku, na Novém Zélandu nebo postvulkanické oblasti v Řecku a Itálii.
První část povídání bude věnována příčinám vzniku zemětřesení a výskytu zemětřesení ve světě. Dále budou uvedeny základní charakteristiky stavby Země a vlastnosti zemského nitra. Druhá část bude věnována našim „domácím“ zemětřesením, především zemětřesným rojům v západních Čechách. Návštěvníci Café Nobel se také dozvědí, proč k zemětřesným rojům dochází právě na Chebsku-Kraslicku a na jižním Islandu a v čem si jsou tyto dvě, geologicko-tektonicky zcela odlišné oblasti, podobné.
Hostem zářijového Café Nobel v Teplicích bude seismolog Ing. Josef Horálek, CSc.
Ilustrační obrázek: Seismogram zemětřesení v Srbsku, 3. listopadu 2010
Autor: Seismological survey of Serbia, Wikimedia Commons, licence Public domain
