Teplice

21. listopadu

 

 
Aktuality

21.11.2024

Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci

Jakou roli mohou či budou hrát (elektro)katalytické technologie při konverzi, ukládání a transportu energie ve 21. století? Hlavní výzvy, se kterými se bude muset chemie v tomto ohledu v nejbližší době vypořádat, ve své přednášce shrne elektrochemik prof. Ing. Petr Krtil, CSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky v Praze. Ve čtvrtek 21. listopadu na teplické hvězdárně.


14.11.2024

BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění

Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

26.07. 2014

Zemětřesné roje na západě Čech a jižním Islandu

Zem─Ťt┼Öesen├ş v Srbsku 2010Zemětřesení je přírodní děj, při kterém se jednorázově uvolňuje obrovské množství energie nahromaděné deformací horniny v zemské kůře nebo ve svrchním plášti Země. Při zemětřesení se vybudí seismické vlny, které se šíří všemi směry od ohniska zemětřesení. Seismické vlny v blízkosti ohniska často způsobují škody na majetku nebo i ztráty na životech. Jsou ale i jedinečným zdrojem informace o zemském nitru, protože pronikají celou Zemí. Nejvíce seismické energie na Zemi se uvolňuje na styku litosférických desek, které se vůči sobě vzájemně pohybují. Zemětřesení vnikají i uvnitř tektonických desek na tzv. tektonických zlomech.

Specifickým typem seismické aktivity jsou zemětřesné roje. V zemětřesných rojích se seismická energie akumulovaná na tektonickém zlomu v zemské kůře neuvolňuje najednou v jediném silnějším zemětřesení, ale postupně v sérii několika stovek až tisíců slabých zemětřesení. Zemětřesné roje jsou typické pro vulkanické a geotermální oblasti. Západní Čechy (Chebsko, Kraslicko, Ašsko) a jižní Island jsou dvě nejvýznamnější oblasti výskytu zemětřesných rojů v Evropě. Další významné oblasti výskytu zemětřesných rojů jsou například Yellowstone a Long Valley Caldera v Americe, vulkanické oblasti v Japonsku, na Novém Zélandu nebo postvulkanické oblasti v Řecku a Itálii.

První část povídání bude věnována příčinám vzniku zemětřesení a výskytu zemětřesení ve světě. Dále budou uvedeny základní charakteristiky stavby Země a vlastnosti zemského nitra. Druhá část bude věnována našim „domácím“ zemětřesením, především zemětřesným rojům v západních Čechách. Návštěvníci Café Nobel se také dozvědí, proč k zemětřesným rojům dochází právě na Chebsku-Kraslicku a na jižním Islandu a v čem si jsou tyto dvě, geologicko-tektonicky zcela odlišné oblasti, podobné.

Hostem zářijového Café Nobel v Teplicích bude seismolog Ing. Josef Horálek, CSc.

 

Ilustrační obrázek: Seismogram zemětřesení v Srbsku, 3. listopadu 2010

Autor: Seismological survey of Serbia, Wikimedia Commons, licence Public domain


  © 2012 UJEP