Ústí nad Labem

3. července

 

 
Aktuality

03.07.2025

Tibet ve 21. století

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila PtáčkováOrientálního ústavu Akademie věd České republiky.


12.06.2025

Teorie strun: od historie po současnost

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

26.07. 2014

Zemětřesné roje na západě Čech a jižním Islandu

Zem─Ťt┼Öesen├ş v Srbsku 2010Zemětřesení je přírodní děj, při kterém se jednorázově uvolňuje obrovské množství energie nahromaděné deformací horniny v zemské kůře nebo ve svrchním plášti Země. Při zemětřesení se vybudí seismické vlny, které se šíří všemi směry od ohniska zemětřesení. Seismické vlny v blízkosti ohniska často způsobují škody na majetku nebo i ztráty na životech. Jsou ale i jedinečným zdrojem informace o zemském nitru, protože pronikají celou Zemí. Nejvíce seismické energie na Zemi se uvolňuje na styku litosférických desek, které se vůči sobě vzájemně pohybují. Zemětřesení vnikají i uvnitř tektonických desek na tzv. tektonických zlomech.

Specifickým typem seismické aktivity jsou zemětřesné roje. V zemětřesných rojích se seismická energie akumulovaná na tektonickém zlomu v zemské kůře neuvolňuje najednou v jediném silnějším zemětřesení, ale postupně v sérii několika stovek až tisíců slabých zemětřesení. Zemětřesné roje jsou typické pro vulkanické a geotermální oblasti. Západní Čechy (Chebsko, Kraslicko, Ašsko) a jižní Island jsou dvě nejvýznamnější oblasti výskytu zemětřesných rojů v Evropě. Další významné oblasti výskytu zemětřesných rojů jsou například Yellowstone a Long Valley Caldera v Americe, vulkanické oblasti v Japonsku, na Novém Zélandu nebo postvulkanické oblasti v Řecku a Itálii.

První část povídání bude věnována příčinám vzniku zemětřesení a výskytu zemětřesení ve světě. Dále budou uvedeny základní charakteristiky stavby Země a vlastnosti zemského nitra. Druhá část bude věnována našim „domácím“ zemětřesením, především zemětřesným rojům v západních Čechách. Návštěvníci Café Nobel se také dozvědí, proč k zemětřesným rojům dochází právě na Chebsku-Kraslicku a na jižním Islandu a v čem si jsou tyto dvě, geologicko-tektonicky zcela odlišné oblasti, podobné.

Hostem zářijového Café Nobel v Teplicích bude seismolog Ing. Josef Horálek, CSc.

 

Ilustrační obrázek: Seismogram zemětřesení v Srbsku, 3. listopadu 2010

Autor: Seismological survey of Serbia, Wikimedia Commons, licence Public domain


  © 2012 UJEP