21.11.2024
Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci
14.11.2024
BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění
Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.
Specifickým typem seismické aktivity jsou zemětřesné roje. V zemětřesných rojích se seismická energie akumulovaná na tektonickém zlomu v zemské kůře neuvolňuje najednou v jediném silnějším zemětřesení, ale postupně v sérii několika stovek až tisíců slabých zemětřesení. Zemětřesné roje jsou typické pro vulkanické a geotermální oblasti. Západní Čechy (Chebsko, Kraslicko, Ašsko) a jižní Island jsou dvě nejvýznamnější oblasti výskytu zemětřesných rojů v Evropě. Další významné oblasti výskytu zemětřesných rojů jsou například Yellowstone a Long Valley Caldera v Americe, vulkanické oblasti v Japonsku, na Novém Zélandu nebo postvulkanické oblasti v Řecku a Itálii.
První část povídání bude věnována příčinám vzniku zemětřesení a výskytu zemětřesení ve světě. Dále budou uvedeny základní charakteristiky stavby Země a vlastnosti zemského nitra. Druhá část bude věnována našim „domácím“ zemětřesením, především zemětřesným rojům v západních Čechách. Návštěvníci Café Nobel se také dozvědí, proč k zemětřesným rojům dochází právě na Chebsku-Kraslicku a na jižním Islandu a v čem si jsou tyto dvě, geologicko-tektonicky zcela odlišné oblasti, podobné.
Hostem zářijového Café Nobel v Teplicích bude seismolog Ing. Josef Horálek, CSc.
Ilustrační obrázek: Seismogram zemětřesení v Srbsku, 3. listopadu 2010
Autor: Seismological survey of Serbia, Wikimedia Commons, licence Public domain