Keltové v Ústí nad Labem

Do Ústí nad Labem zavítali tajemní Keltové – alespoň prostřednictvím Alžběty Danielisové a Tomáše Mangela, archeologů specializovaných na tuto část českých dějin, kteří byli hosty univerzitního Café Nobel na téma Keltové v Čechách. A přeplněné Fokus kafe mohlo být důkazem, že v každém z nás je alespoň kapka keltské krve.

Doba laténská, kdy u nás žili Keltové, byla obdobím velkých impulsů. Keltové přebírali starší vynálezy a uměli je skvěle inovovat. Byli vynikající kováři a zhotovovali nástroje, z nichž mnohé se už od té doby nezměnily. Zavedli třeba rotační žernov na mletí obilí nebo jako první u nás používali mince. Dochovaly se po nich mincovní poklady a také hroby bojovníků s meči. Keltové stavěli velká hradiště, kterým se dnes říká oppida. O fungování keltské společnosti, ani o jejich mytologii toho mnoho nevíme. Keltové po sobě nezanechali téměř žádné písemné památky. Známe jen to, co o nich napsali jiní.

 A tak není divu, že do populární kultury pronikly i různé zkreslené představy o Keltech – jako třeba představa o jejich druidech, kteří kosí zlatými srpy jmelí a jsou nositeli velké duchovní moudrosti; a mnohé další. "Ve světě je spousta lidí, které Keltové a jejich kultura přímo fascinují. Vzniklo celé keltské hnutí, propukla doslova „keltománie“, která někdy se skutečnými Kelty nemá mnoho společného," říkají jedním dechem oba archeologové, Bětka Danielisová i Tomáš Mangel. Zároveň však přiznávají, že zájem veřejnosti se dá pochopit. Z dnešního pohledu se období Keltů zdá být velice úspěšným a pokrokovým. A ani moderní archeologie nemá odpovědi na všechny otázky, které v souvislosti s Kelty a s velkou záhadou jejich náhlého zmizení vyvstávají; kam Keltové odešli a proč? A odešli skutečně? Není v každém z nás alespoň kapka keltské krve?

Jana Komínová

a

Frederik Velinský