27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Do Ústí nad Labem zavítali tajemní Keltové – alespoň prostřednictvím Alžběty Danielisové a Tomáše Mangela, archeologů specializovaných na tuto část českých dějin, kteří byli hosty univerzitního Café Nobel na téma Keltové v Čechách. A přeplněné Fokus kafe mohlo být důkazem, že v každém z nás je alespoň kapka keltské krve.
Zájem o Kelty mezi příznivci historie v posledních letech strmě stoupá. Snad proto, že je keltský svět s jeho druidy a rituály stále do jisté míry zahalen rouškou tajemství, ale spíš mnohem více proto, že po roce 1989 mnoho z nás hledalo "západní kořeny", aby se distancovalo od komunismem zprofanovaných Slovanů. Část historie s tak stala jedním z integračních prostředků.Doba laténská, kdy u nás žili Keltové, byla obdobím velkých impulsů. Keltové přebírali starší vynálezy a uměli je skvěle inovovat. Byli vynikající kováři a zhotovovali nástroje, z nichž mnohé se už od té doby nezměnily. Zavedli třeba rotační žernov na mletí obilí nebo jako první u nás používali mince. Dochovaly se po nich mincovní poklady a také hroby bojovníků s meči. Keltové stavěli velká hradiště, kterým se dnes říká oppida. O fungování keltské společnosti, ani o jejich mytologii toho mnoho nevíme. Keltové po sobě nezanechali téměř žádné písemné památky. Známe jen to, co o nich napsali jiní.
A tak není divu, že do populární kultury pronikly i různé zkreslené představy o Keltech – jako třeba představa o jejich druidech, kteří kosí zlatými srpy jmelí a jsou nositeli velké duchovní moudrosti; a mnohé další. "Ve světě je spousta lidí, které Keltové a jejich kultura přímo fascinují. Vzniklo celé keltské hnutí, propukla doslova „keltománie“, která někdy se skutečnými Kelty nemá mnoho společného," říkají jedním dechem oba archeologové, Bětka Danielisová i Tomáš Mangel. Zároveň však přiznávají, že zájem veřejnosti se dá pochopit. Z dnešního pohledu se období Keltů zdá být velice úspěšným a pokrokovým. A ani moderní archeologie nemá odpovědi na všechny otázky, které v souvislosti s Kelty a s velkou záhadou jejich náhlého zmizení vyvstávají; kam Keltové odešli a proč? A odešli skutečně? Není v každém z nás alespoň kapka keltské krve?
Jana Komínová
a
Frederik Velinský